Špotáková se učila odpočívat a chystá se dobýt evropský trůn
Když jste vyhrála vloni, stěžovala jste si na únavu, kterou jste stále cítila po náročné sezoně. Jak jste na tom letos?
Unavená jsem taky, ale je to jiné. Sice dost trénuji a navíc jsem začala dělat na bytě, jenže v porovnání s loňským rokem mám víc energie a taky chuti do tréninku.
Čím si vysvětlujte ten rozdíl?
Přinutila jsem se odpočívat. Měsíc jsem z tréninku nedělala opravdu nic. Dost jsme cestovali. Byli jsme (s přítelem) Lukášem na dovolené na Kosu, podívali se na pustu v Maďarsku, projeli MHD Budapešť. Opravdu nejsme žádní plážáci a často jsem měla nutkání, že se třeba půjdu proběhnout, ale překonala jsem to.
Bylo pro vás těžké se překonat?
To si pište. Ale dám na rady ostatních, a také Lukáš mě v tomhle programově docela hlídá. Naučit se odpočívat je strašně důležité. Dřív jsem si myslela, že si musím pořád přidávat, aby to šlo dál, ale ono to tak není.
Jak s odpočinkem souvisí výstavba vašeho nového bytu?
Mě se snad bude týkat jen vystěhování a vybourávání starého vybavení, na stavbě se už angažovat nebudu, to nechám plně na Lukášovi a architektovi, který nám s tím pomáhá. A to včetně zařízení. Byt pro mě není tak podstatný jako dům, který budem stavět následně.
Letos bylo vaše vítězství v anketě víceméně jasné předem. Bylo by velkým překvapením, kdybyste nevyhrála. Nechyběla vám ta trocha toho napětí?
Samozřejmě že je i pro mě lepší, když je to zajímavější. Ale vzhledem k tomu, že se nám obecně na mistrovství světa moc nedařilo a moje stříbro byla jediná medaile, tak to bylo celkem jasné. Doufám, že příští rok to bude o něčem jiném, že budeme mít aspoň tak tři mistry Evropy, a že se pozvednem jako celek. Zkrátka bych si přála, aby se dařilo všem. Pak klidně oželím, že nebudu Atlet roku.
Nicméně zatím jste vyhrála potřetí v řadě, váš trenér Rudolf Černý dokonce počtvrté. Dá se říci, že po Romanu Šebrlem s Daliborem Kupkou je teď vaše éra.
Je to jen důkazem toho, že se pořád držím na vlně, na níž jsem nasedla po mistrovství Evropy v Göteborgu. Čím dál víc si uvědomuju, jaké mám štěstí.
Příští rok je mistrovství Evropy. Není to pro vás „jen Evropa“?
Rozhodně ne. Ten titul mi ve sbírce chybí a jdu po něm.