Sprinteři mohou i nadále jednou pokazit start
Dosud používané a často kritizované pravidlo tak zůstává v platnosti na další dva roky. Proti změně umožnit diskvalifikaci hříšníka hned při prvním ulitém startu se postavila celá řada zemí v čele s Kanadou.
Oponenti návrhu argumentovali skutečností, že sprinteři by v případě zavedení nového pravidla neriskovali a časy by nebyly tak kvalitní. Požadovali tudíž zavedení nových světových rekordů. Regule měla vstoupit v platnost pouze pro běhy na 100 a 200 metrů a závody na krátkých překážkových tratích. Vedení IAAF tento problém otevře opět na svém dalším zasedání, které se bude konat za dva roky před MS v Ósace.
IAAF se měla rovněž zabývat americkým návrhem, aby byl doživotním zákazem startu potrestán každý atlet, který by měl první pozitivní test na anabolické steroidy. Američané však tuto ideu zavrhli poté, co vedení světové atletiky slíbilo projednat zvýšení dosavadního dvouletého trestu na čtyři roky.
IAAF totiž podpořila rezoluci Světové antidopingové agentury WADA, podle níž by měla být v roce 2007 zavedena čtyřletá sazba pro dopingové hříšníky ve všech sportovních odvětvích. Americká myšlenka byla reakcí na aféru kolem laboratoře BALCO, která měla sportovcům dodávat zakázané látky.
Počínaje letošním rokem budou moci atleti reprezentovat až tři roky po změně státního občanství. Tuto variantu pravidla Rada IAAF schválila jen těsně po intenzivní diskusi oproti návrhu na šestiletou 'čekací' dobu. Dosud se začátek lhůty vztahoval na poslední start atleta za původní zemi před změnou občanství. IAAF tak přizpůsobila reguli pravidlu Mezinárodního olympijského
výboru. V uplynulých letech změnila občanství především řada keňských běžců, a to hlavně kvůli přetlaku špičkových závodníků na omezená místa v reprezentaci.
Rada IAAF dnes rovněž zvolila do svých řad třetí ženu, kterou se jednomyslně stala devětapadesátiletá Polka Irena Szewinská, bývalá trojnásobná sprinterská olympijská vítězka. Szewinská je členkou MOV od roku 1998.
ČTK