Stade de France není stadion šitý pro atletické rekordy

Podle atletů a trenérů supermoderní Stade de France vyhovuje spíše sprinterům, kdežto zástupci dalších disciplín zde budou spíše v nevýhodě, píše deník Le Parisien. Sprinterům by podle něj měl hrát do karet fakt, že dráha je na pět let starém pařížském stadionu dosti tvrdá. To by naopak mělo znevýhodňovat běžce dlouhých tratí.

Výkony, dosažené letos v červenci při druhém podniku Zlaté ligy, ale dávají spíše zapravdu těm, kteří tvrdí, že kvalita dráhy nehraje rozhodující roli. Na Stade de France totiž zaběhl nejlepší letošní světový čas Američan Allen Johnson na 110 metrů překážek (12,97 sekundy) a ve stejný večer Francouz Bob Tahri vyrovnal časem 8:06,91 evropský rekord na 3000 metrů překážek.

K tomu, aby Paříž na šampionátu mohla vidět rekordní výkony, tak bude zapotřebí šťastná souhra okolností. Vedle formy atletů jde dále o vítr, teplotu a kvalitu ovzduší. Právě znečištění ovzduší je jedním z negativních faktorů, se kterým se mohou atleti v Paříži potkat. "Do Paříže jezdím rád.
Ale pochybuji, že bych tu někdy vytvořil světový rekord, když je stadion postavený hned vedle dálnice," řekl loni marocký mílař Hicham El Guerrouj.

Naopak teplota by měla být v metropoli nad Seinou, alespoň během úvodních tří dní šampionátu, příjemná. Podle předpovědi Météo France má být až do pondělí jasno či polojasno, s maximálními teplotami kolem 26 stupňů. Hlavní část soutěží se přitom bude odehrávat od pozdních odpoledních hodin.

Největším nepřítelem atletů bude na Stade de France zřejmě vítr. Po této stránce zde totiž podle závodníků nejsou nikdy ideální podmínky. "Stadion je obrovský a vítr se v něm točí. Jednou skáčete s protivětrem a o tři minuty později už ho máte v zádech," tvrdí nejlepší tyčkař letošních tabulek Romain Mesnil.

Diskaři a kladiváři se prý ale mohou v Paříži těšit na výborný  kruh. Na radu francouzské kladivářky Manuely Montebrunové byl jeho povrch upraven tak, aby příliš neklouzal, ale zároveň pomáhal vrhačům při otáčkách. "Teď je to špička," tvrdí kladivářka.

Stade de France je největším stadionem na světě, který umožňuje změnu rozestavení hlediště tak, aby mohl sloužit pro fotbal, ragby i pro atletické mítinky. Po většinu roku je atletická dráha s doskočišti schována pod nejnižší tribunou. Po jejím zasunutí o 15 metrů pod střední tribunu, k čemuž je třeba zhruba pěti dní, se kapacita stadionu sníží jen o 5000 míst. Atletiku tak zde může sledovat najednou 75.000 lidí.
                                                                                                      ČTK