Staněk zůstal před branami finále
Jamajská sprinterka Elaine Thompson-Herahová dokázala úspěšně obhájit olympijský sprinterský double z Ria. Poté, co jasně zvítězila na stovce, stejně suverénní byla i ve finále dvoustovky a svůj triumf navíc ozdobila novým národním rekordem 21.53. Dosavadní zápis své legendární krajanky Merlene Otteyové z roku 1991 srazila o 11 setin a stala se druhou nejrychlejší ženou historie ve sprintu na 200 metrů. Vynikajícím závěrem si dosprintovala pro stříbro namibijská juniorka Christine Mbomaová, která časem 21.81 již potřetí za sebou vylepšila hodnotu juniorského světového rekordu a zisk tohoto cenného kovu pro ni musí být velkou satisfakcí poté, co jí nebylo umožněno v Tokiu startovat na čtvrtce z důvodu příliš vysoké hladiny mužského hormonu v těle. Bronz putuje do Spojených států zásluhou Gabby Thomasové. Její čas měl hodnotu 21.87. Těsně pod stupni vítězů zůstala Shelly-Ann Fraser-Pryceová. Výkon 21.94 na bednu nestačil.
Historii přepisovala také vítězka kladiva. Tou se nestal nikdo jiný než světová rekordmanka Anita Wlodarczyková z Polska. Ta se složitě vracela po zranění, ale směrem k Tokiu se připravila skvěle, když kralovala ve svém sezónním výkonu 78.48 a stala se tak vůbec první atletkou, která získala v jedné individuální disciplíně tři zlaté olympijské medaile v řadě. Dlouho to vypadalo na polskou dominanci, jelikož až do závěrečné série se držela na stříbrné pozici hodem 75.49 Malwina Kopronová. Posledním pokusem se před ni ovšem dostala zkušená Číňanka Zheng Wang. Její kladivo dopadlo na 77.03 a stříbrný cenný kov tak připadl jí. Kopronová však byla jistě spokojena i s bronzem. Navázala tak na zisk stejné medaile z MS v Londýně 2017.
Asi jen málokdo očekával, že byl se tyčkařským olympijským vítězem stal někdo jiný než švédský světový rekordman Armand Duplantis a tato očekávání se beze zbytku naplnila. Fenomén této disciplíny skákal naprosto čistě až do hodnoty 602 centimetrů a svým soupeřům nedal žádnou šanci. Poté, co si s přehledem zajistil olympijský titul, nebyl v jeho hledáčku olympijský rekord 603 centimetrů, ale opět se rozhodl útočit na absolutní světový rekord 619 centimetrů. První a třetí pokus byly opravdu nadějné a Duplantis shodil jen lehce. Na překonání této mety si tak bude muset ještě chvilku počkat. Při neúčasti mistra světa Sama Kendrickse zachraňoval čest americké tyčkařské školy Chris Nilsen a podařilo se mu to na výbornou. V olympijském finále si skočil osobák 597 centimetrů a pověsí si na krk stříbro. Obhájce titulu Brazilec Thiago Braz pak vystoupá na bronzový stupínek za 587 centimetrů.
Finále ženské půlky dominovalo mládí. Svou dominanci v této disciplíně ukázala Američanka Athing Muová. Jak je jejím zvykem, svým tempem postupně udolala všechny své soupeřky a proběhla cílem jako olympijská šampionka v novém juniorském kontinentálním rekordu a také historickém seniorském maximu své domoviny 1:55.21. Oba tyto primáty již měla v držení. Stříbrná Britka Keely Hodgkinsonová vylepšila časem 1:55.88 letitý juniorský evropský rekord Němky Hilde Ullrichové z Prahy 1978, a to o vteřinu a půl. Vynikající závěr předvedla další americká půlkařka Raevyn Rogersová a odměnou jí byl osobní rekord 1:56.81 a bronzová medaile, o kterou na cílové šachovnici připravila Britku Jemmu Reekieovou, která se předkláněla o devět setin později (1:56.90).
Koulař Tomáš Staněk se ani na druhý pokus nedokázal probít do olympijského finále. Český rekordman zahájil v první kvalifikační skupině vrhem na 20.23. V druhé sérii se pak zlepšil na 20.47. V té závěrečné pak už žádné centimetry nepřidal. Musel tak čekat, jak si povedou jeho soupeři v druhé kvalifikační grupě a těm se dařilo. Na Tomáše tak v klání o cenné kovy místo nezůstalo a obsadí sedmnácté místo. K účasti mezi elitní dvanáctkou bylo třeba zapsat 20.90. „Vůbec se mi neházelo dobře. Rozcvičení ještě celkem šlo, ale v závodě mi koule vůbec nesedala na ruku do odhodu a dopadlo to, jak to dopadlo. Kvalifikační limit 21.20 byl hodně vysoko, a i jiní kabrňáci s tím měli celkem problém. Bohužel se projevila nucená tréninková pauza po halovém mistrovství Evropy a tady se to jen promítlo. Přesto jsem věřil, že mohu zapsat výkon okolo jedenadvaceti metrů. Snažil jsem se na olympiádu připravit co nejlépe a možná byla ta snaha až příliš velká. Nechtěl jsem žádná rozptýlení a viděl před sebou jen tunel, což bylo nejspíš i na škodu. Příliš jsem se upínal za jediným cílem. Musím poděkovat rodině, že to se mnou všichni vydrželi. Bohužel jsem to tady celé zatloukl. Uvidíme, až s trenérem celý závod probereme, ale určitě mě za dnešek nepochválí,“ nešetřil český rekordman sebekritikou. Vítězem kvalifikačního kola se stal světový rekordman Ryan Crouser ze Spojených států, kterému stačil k postupu jediný pokus, který měřil 22.05.
Semifinále a rozběhy
Jasně nejrychlejším mužem rozběhů na 110 metrů překážek byl úřadující světový šampion a hlavní kandidát na zlato Grant Holloway ze Spojených států, který svému běhu naprosto dominoval ve vůbec nejrychlejším rozběhovém času historie 13.02. Cestu za zlatým cílem bude mít výrazně usnadněnou, jelikož mu odpadli hned tři další spolufavorité. Stříbrný z Ria Orlando Ortega ze Španělska a držitel stejného cenného kovu z posledního MS v Dauhá Rus Sergej Šubenkov do svých rozběhů ani nenastoupili. Mimo hru je i leader evropských tabulek Francouz Wilhem Belocian, jenž závod nedokončil a byl diskvalifikován.
Pěti sprinterům se podařilo v semifinále dvoustovky stlačit svůj čas pod 20 vteřin. Nejrychlejší byl obhájce stříbra Andre de Grasse, jenž vylepšil vlastní národní rekord právě z minulé olympiády o sedm setin na 19.73. Z Američanů byl nejlepší Kenny Bednarek v čase 19.83. Výkon 19.99 pak zaznamenali mistr světa Noah Lyles, další Kanaďan Aaron Brown a také Liberijec Joseph Fahnulleh, v jehož podání se jedná o nové historické národní maximum.
Z dvou rozběhů na 5000 metrů byl rychlejší ten druhý, jehož vítězem se stal Španěl Mohamed Katir v čase 13:30.10. Kromě něj jde do finále většina favoritů. Z těch, se kterými se počítalo do boje o cenné kovy vypadli Etiopan Getnet Wale a Brit Marc Scott. Oba běželi v prvním pomalejším rozběhu, na přímé postupové příčky nedosáhly a časem se šlo dál výhradně z druhého rozběhu.
