Statistické ohlédnutí za Budapeští
Do bojů letošního mistrovství světa v maďarské metropoli zasáhlo celkem 2100 atletů ze 195 zemí. Nechyběl už tradičně ani tým válečných uprchlíků, který je od olympijských her v Riu de Janeiru 2016 už nedílnou součástí globálních atletických vrcholů. Konfrontace nejlepších atletů této planety opět nabídla nespočet dramatických soubojů o světové medaile a řadu rekordních zápisů. V obou ohledech nevyšla naprázdno ani česká reprezentace.
Jeden světový rekord a dva na dohled, WJR v podání Clarka
Tento světový šampionát byl oproti těm předešlým o něco chudší na světové rekordy. Ten jediný padl hned v úvodu celého programu ve smíšené štafetě na 4x400 metrů, kde Američané zvítězili v čase 3:08.80, čímž vylepšili čtyři roky starý zápis svých krajanů z MS v Doha, kde se tato disciplína konala poprvé, o 54 setin. K vidění byl pak ještě jeden juniorský světový rekord, který obstaral v semifinále na 400 metrů překážek Jamajčan Roshawn Clarke, jenž posunul vlastní maximum na 47.34.
V některých disciplínách ovšem chybělo k překonání světového rekordu opravdu málo. Americký koulař Ryan Crouser zaznamenal při svém triumfu druhý nejhodnotnější výkon historie 23.51 a na svůj svěťák ztratil jen 5 centimetrů. Jamajčanka Shericka Jackson ve finále dvoustovky zazářila časem 21.41, což je jen 7 setin za zdánlivě nepřekonatelným historických světovým maximem legendární Američanky Florence Griffith-Joyner.
Celkem 7 rekordů šampionátu
Výkony smíšené štafety Spojených států amerických, Ryana Crousera a Shericky Jackson jsou zároveň i novými rekordy šampionátu. Historické maximum MS se pak měnilo ještě v dalších čtyřech disciplínách. Američanka Sha´Carri Richardson posunula na stovce časem 10.65 rok starý rekord Jamajčanky Shelly-Ann Fraser-Pryce o dvě setiny. Také rekord mistrovství v chůzi žen na 35 kilometrů vydržel pouze rok. Španělka María Pérez vylepšila zápis Peruánky Kimberly García León o 36 vteřin na 2:38:40.
Podobně tomu bylo i v mužském disku. Loni se radoval z překonání rekordu šampionátu Slovinec Kristjan Čeh. Ten ovšem letos ve strhujícím duelu podlehl Švédovi Danielu Stahlovi, jenž posledním pokusem Čeha připravil nejen o zlato, ale i o rekordní zápis, když poslal své náčiní na 71.46, což bylo o 33 centimetrů dále, než to dokázal před rokem Slovinec. Sedmý rekord mistrovství padl ve štafetě žen na 4x100 metrů. Američanky posunuly hodnotu osm let starého výkonu Jamajčanek z MS v Pekingu o 4 setiny na 41.03.
V Budapešti bylo překonáno také 11 kontinentálních rekordů a 73 národních rekordů. O tři z nich se postarali čeští atleti. Chodkyně Tereza Ďurdiaková vylepšila při svém desátém místě v závodě na 35 kilometrů vlastní maximum na 2:49:06. Smíšená štafeta na 4x400 metrů posunula při svém bronzovém úspěchu národní maximum na 3:11.98. Štafeta mužů na 4x400 metrů se pak poprvé v historii dostala pod 3:01, když stanovila hodnotu nového českého rekordu na 3:00.99.
Neohrožení Američané
Celkem 23 federací se mohlo radovat ze zisku alespoň jednoho titulu mistra světa. 46 zemí dosáhlo na medailové umístění a 71 reprezentací se umístilo do bodované osmičky v hodnocení národů. Suverénními vládci tohoto šampionátu byli Američané. Medailové hodnocení ovládli s bilancí 12 zlatých, 8 stříbrných a 9 bronzových cenných kovů. V dalším pořadí je následovaly Kanada (4-2-0), Španělsko (4-1-0), Jamajka (3-5-4) a Keňa (3-3-4). Česká republika figuruje v této statistice díky dvěma bronzům smíšené štafety na 4x400 metrů a oštěpaře Jakuba Vadlejcha na dělené 37. příčce po boku Číny.
Reprezentanti Spojených států amerických posbírali také nejvíce bodů svými umístěními do osmé příčky. Celkem jejich konto činilo 277 bodů. Druhá Jamajka jich posbírala o poznání méně, a to 139. Pomyslný bronz patří v tomto ohledu Keni se 112 body. TOP 5 uzavírají Velká Británie (102) a Etiopie (96). Česká republika je se 14 body na dělené 28. pozici. Stejné bodové konto mají například ještě Řecko, Irsko nebo Maroko.
Tři zlata pro Lylese a dvojnásobní šampioni
Medailově nejúspěšnějším atletem šampionátu byl americký sprinter Noah Lyles, jenž získal ceněný sprinterský double na tratích 100 a 200 metrů a k tomu přidal ještě třetí titul se štafetou na 4x100 metrů.
Další tři atleti ještě dosáhli na dvě individuální zlata. Jasnými králi chodeckých tratí byli Španělé María Pérez a Álvaro Martín. Oba totiž opanovali shodně závody na 20 i 35 kilometrů. Keňanka Faith Kipyegon pak nenašla přemožitelku na patnáctistovce, kde vybojovala už svůj třetí titul mistryně světa, a následně ani na pětce, kde získala své první světové zlato při premiéře na této distanci v rámci světových šampionátů. A už se nechala slyšet, že by ráda na olympijských hrách v Paříži 2024 útočila na tři zlaté medaile, jelikož má v plánu zařadit do svých startů pod pěti kruhy i desítku.
Vládci světových šampionátů
Někteří atleti v Budapešti ještě více posílili pozici legend svých disciplín. Venezuelská trojskokanka Yulimar Rojas ovládla světový šampionát už počtvrté v řadě. Již zmiňovaní Noah Lyles (200 m) a Faith Kipyegon (1500 m) získali svůj třetí titul světových šampionů v jedné disciplíně. Totéž se podařilo i norskému čtvrtkaři překážkáři Karstenu Warholmovi, Uganďanu Joshuovi Cheptegeiovi na trati 10 000 metrů a Grantu Hollowayovi ze Spojených států amerických na stodesítce překážek.
Čínská koulařka Gong Lijiao sice na zlato v Budapešti nedosáhla, nicméně bronz pro ni byl už osmou medailí na světových šampionátech v řadě. Na stupních vítězů nechyběla ani jednou od MS v Berlíně 2009.
Další historické primáty MS
Oštěpař Neeraj Chopra získal pro Indii vůbec první zlato z mistrovství světa
Poprvé v historii mistrovství světa se dělilo zlato. Stalo se tak v soutěži tyčkařek, kde se místo rozeskakování o titul dohodly na jeho spolusdílení Američanka Katie Moon s Australankou Ninou Kennedy. Napodobily tak počin svých výškařských kolegů Mutaze Essa Barshima a Gianmarco Tamberiho z olympiády v Tokiu.
Dvacetiletý Botswaňan Letsile Tebogo se stal prvním Afričanem, který získal medaili ve sprintu na 100 metrů.
Vůbec první medaile z MS pro své země vybojovali Pákistánec Arshad Nadeem v oštěpu a Kyron McMaster z Britských Panenských ostrovů na čtvrtce překážek. Oba si pověsili na krk stříbro.
Celkem 14 atletům se podařilo úspěšně obhájit své tituly z Eugene. Naopak 27 obhájců na zlatý úspěch z Oregonu nedokázalo navázat. V 8 disciplínách obhájci v Budapešti z různých důvodů nezávodili.
Během devíti soutěžních dnů navštívilo tribuny stadionu okolo 400 000 diváků, kteří vytvořili jedinečnou atmosféru. Nespočet příznivců královny sportu pak sledovalo mistrovská klání na tratích maratonu a chůze.
Hostitelem příštího, tedy jubilejního 20. mistrovství světa v atletice bude v roce 2025 japonské Tokio.
