Světoví půlkaři tvořili historii a Rudishův rekord mají na dohled

Nová generace naznačila své možnosti

Když Keňan David Rudisha při svém triumfu na olympijských hrách v Londýně vylepšil vlastní světový rekord na 1:40.91 a stal se prvním půlkařem, kterému se podařilo prolomit na osmistovce hranici 1 minuty a 41 vteřin, se další řadu sezón zdálo, že tento historický zápis je pro jeho nástupce naprosto nedosažitelný. Tehdy mu dokázal sekundovat pouze Botswaňan Nijel Amos, jenž se svými časy i v nasledujících letech alespoň přiblížil. Postupně však jeho výkonnost uvadala a vše vyvrcholilo dopingovým nálezem, za který si momentálně odpykává trest.

Nyní je tu ovšem nová generace půlkařů, která v letošní sezóně ukázala, že by mohl být Rudishův rekord překonatelný. V jejím čele stojí Keňan Emmanuel Wanyonyi, který se přiblížil světovému rekordu už na pouhé dvě desetiny. Je zde však i několik dalších běžců, kteří naznačili podobné možnosti a mají ambici stát se nejrychlejším mužem historie této disciplíny. V průběhu sedmi týdnu v období od července do srpna totiž přímo bourali historické světové tabulky.

Časy pod 1:43 už na nejvyšší příčky nestačí

Vše pomyslně načal právě Wanyonyi, jenž v Nairobi zaběhl čas 1:41.70. Po pěti letech tak došlo na mužské osmistovce k prolomení mety 1:42. To se před touto sezónou podařilo naposledy zmiňovanému Amosovi v roce 2019. V dalších dvou měsících pak nabídly mítinky a olympijské finále ještě dalších jedenáct časů pod touto hranicí. V tomto ohledu byl nejúspěšnější Wanyonyi, jenž v roce 2024 zaznamenal hned čtyři výkony začínající 1:41, Kanaďan Marco Arop s Alžířanem Djamelem Sedjatim to dokázali třikrát a Francouzovi Gabrielovi Tualovi s Američanem Brycem Hoppelem se to podařilo jednou.

Tual si své kariérní maximum posunul na 1:41.61 při mítinku Diamantové ligy v Paříži, a přesto mu tento výkon nestačil na lepší než třetí místo v závodě. Rychlejší totiž byli Sedjati (1:41.56) a Wanyonyi (1:41.58). Ještě šestý Belgičan Eliott Crestan zaběhl 1:42.43, což je výkon, se kterým by na drtivě většině mítinků Diamantovky zvítězil.

Jen o pár dní později v Monaku opět vyhrál Sedjati, jenž se díky času 1:41.46 tehdy posunul na třetí příčku historických světových tabulek. Druhý Mohamed Attaoui se prezentoval novým španělským národním rekordem 1:42.04, který ho po této sezóně řadí na jedenáctou pozici historických statistik a Brit Ben Pattison se musel s časem 1:42.27 spokojit s pátým místem v tomto nabitém závodě. Přitom tento výkon pro něj znamenal posun na šestnácté místo historických světových tabulek a udělal z něj pátého nejrychlejšího Evropana historie.

Olympijská Paříž viděla nejkvalitnější půlku historie

Vzhledem k tomu, jakým způsobem se světoví půlkaři v této sezóně prezentovali, se dalo očekávat, že mužská osmistovka bude jedním z highlightů i na olympijských hrách v Paříži, a to se také pod pěti kruhy potvrdilo. Olympijské finále na trati 800 metrů totiž bylo tím nejrychlejším v historii her. Emmanuel Wanyonyi si v něm doběhl odvážnou taktikou pro zlato v čase 1:41.19 a ve strhujícím souboji o jedinou setinu porazil Kanaďana Marca Aropa. Vrátil mu tak rok starou porážku z finále světového šampionátu v Budapešti. V historických světových tabulkách se posunuli na třetí a čtvrté místo.

Na bronz bylo třeba běžet čas 1:41.50 a na krk si po pověsil Djamel Sedjati. Čtvrtý Bryce Hoppel se stal prvním Američanem, jenž prolomil hranici 1:42. Ovšem ani posunutí národního rekordu o více než půl vteřiny na 1:41.67 mu na zisk cenného kovu nestačilo. Přitom by svým finálovým časem na všech předešlých olympiádách kromě té londýnské dosáhl na titul. Jistou útěchou pro něj mohl být alespoň posun v historických světových statistikách na sedmou příčku.

Wanyonyi jen dvě desetiny za Rudishou

Sezóna ovšem olympijskými hrami nekončila a Wanyonyi dokázal být ještě rychlejší, když opanoval mítink Diamantové ligy ve švýcarském Lausanne v čase 1:41.11 a zařadil se tak na druhé místo historických světových tabulek po bok legendárního Dána Wilsona Kipketera. Rudishově světovému rekordu se tak přiblížil už na pouhé dvě desetiny. A sám světový rekordman přiznal, že jeho zápis může být hned v příštím roce překonán.

Historické statistiky doznaly zásadních změn

Sezóna 2024 byla v podání půlkařů vskutku jedinečná. Hned pět z nich se dostalo do TOP 10 historických světových tabulek. Viděli jsme dvanáct časů pod 1:42 a celkem třicet výkonů pod 1:43, což je meta, kterou prolomilo hned dvanáct půlkařů. Například v sezóně 2022 ovládl sezónní světové tabulky Keňan Emmanuel Korir časem 1:43.26, který by mu letos stačil na čtrnáctou příčku v top listu. O rok dříve zaběhl pod 1:43 pouze Nijel Amos a loni to dokázali jen Wanyonyi s Aropem. Devět půlkařů se dostalo do TOP 20 historických světových tabulek a Belgičan Eliott Crestan je s časem 1:42.43 jedenadvacátý.

Také evropské historické tabulky doznaly zásadních změn. Gabriel Tual se přiblížil svým časem z Diamantovky v Paříži 1:41.61 na půl vteřiny ke kontinentálnímu rekordu Wilsona Kipketera a dostal se před Brita Sebastiana Coea. Za současným předsedou Světové atletiky se pak zařadili v historii evropských půlkařů další tři borci, kteří dosáhli svých nejhodnotnějších kariérních výkonů v této sezóně, a to Mohamed Attaoui (1:42.04), Ben Pattison (1:42.27) a Elliot Crestan (1:42.43).

Nás může těšit, že současný trend vzestupu této disciplíny potvrzuje i česká jednička Jakub Dudycha, jenž si letos vylepšil své kariérní maximum o více než vteřinu na 1:44.82, čímž vylepšil šestadvacet let starý seniorský národní rekord Lukáše Vydry z mítinku v Curychu 1998 a svým výkonem z Bydhošti se stal pátým nejrychlejším Evropanem historie mezi juniory.

Po tomto jedinečném roce se tak můžeme těšit, co nám nejlepší běžci na 800 metrů předvedou v tom příštím, kde bude vrcholem mistrovství světa v Tokiu.