Svobodová: Jsem fakt strašně šťastná

S čím jste do závodu šla?
Nic jsem od něj nečekala, šla jsem tak nějak skákat a dopadlo to dobře. Jsem fakt strašně šťastná. Za výkon, medaili… Předvedla jsem to, na co jsem měla. Poslední závody jsem se trápila, takže jsem ráda, že to takhle dopadlo. Zakončení sezony fantastické. Ježiš, já mám stříbro!

Soutěž se vyvinula tak, že jste po vašem posledním skoku musela čekat, zda nakonec nebudete čtvrtá. Jaké bylo to čekání?
Dlouhé, strašně. Ještě tam bylo vyhlašování, přišlo mi to nekonečné a je to možná blbé říct a také je to nesportovní, ale při každém nezdařeném pokusu soupeřek se mi zvětšoval úsměv na tváři. Člověk chce dopadnout co nejlíp, mrzelo by mě, kdybych byla čtvrtá.

Za stejný výkon, jako jste předvedla, se bralo i zlato.
Bylo to tím, že jsme všechny měly naskákáno v pěti centimetrech - od 467 do 471, proto to to takhle dopadlo. Mě moc mrzí ty pokusy na 475 cm, první a třetí byly nadějné. Mohla to být ještě jiná medaile.

Jste evropskou šampionkou zpod otevřeného nebe, nyní máte stříbro z HMS. Co je pro vás více?
Určitě mistrovství světa, i vzhledem k tomu výkonu. V Helsinkách to pokazilo počasí, tady 470. Strašně si toho vážím a doufám, že se to bude dál zlepšovat.

Závod začal dosti dramaticky, když Řekyně Kiriakopuluová zlomila tyč. Nevylekalo vás to?
Já si šla zrovna dát rovinku a ta tyč spadla asi tři centimetry od mé hlavy. Byl to šok, probuzení a možná mi to pomohlo, že jsem se probrala. Tohle se stává, dějí se horší věci. Nic se jí nestalo, byly tam dneska horší pády.

Jak se vám líbila zdejší atmosféra?
Přišlo mi, že v té hale jsou jen Češi. Kdykoliv jsem si stoupla na rozběh, slyšela jsem české povzbuzování. Fantastické, strašně jsem si to užívala.

Vaše disciplína neměla kvalifikaci, navíc jste závodila až poslední den. Jaké bylo to čekání?
Strašné. Já jsem se tak nudila, že jsem chtěla závodit. Tak jsem si říkala, jestli se mi vážně chce, nebo je to jen takové přemlouvání.

Po loňské Moskvě jste byla zklamaná, teď se zdáte být na opačné straně emočního rozpětí…
U mě se střídají období, kdy jsem psychicky dole, nahoře, já jsem se rozhodla, že tomu sportu budu dávat maximum a každý máme nějaké nedostatky, které se dají zlepšovat. Zapracovala jsem na tom, psychicky se srovnala. Skoro vyrovnaný osobák na MS je toho důkaz.