Teď hlavně nic nepokazit
Foto: Radovan Šubín
„Uvědomuji si, že jsem ve skvělé formě,“ řekla Barbora Špotáková na dnešní tiskové konferenci. „Navíc se cítím čím dál tím lépe. I trenér je zaskočen mými výkony.“ Také pro to neponechává pětadvacetiletá oštěpařka nic náhodě. „Zítra mě čeká ještě poslední házení a pak už jen tak zlehounka. Od všeho trochu, ale jen po málu.“
Barbora by si na poslední chvíli nerada přivodila zdravotní problémy. Kritická je u oštěpařů a oštěpařek pata. „Každý s tím má problémy,“ přiznává oštěpařka. „Thorkildsen, Železný, já, zkrátka každý. Dostala jsem ale speciální vložky do bot, rady od Tomáše Dvořáka a Jana Železného.“
Svoji přípravu na letošek začala Barbora Špotáková již loni v říjnu, kdy odjela s klubem USK Praha na Šumavu a poté na Lanzarotte. „Následovalo soustředění na běžkách, vytrvalostní příprava, což většina atletů nemá ráda, ale je to nutná součást tréninku.“ V halové sezoně běžela bývalá vícebojařka na M ČR dvoustovku, v rámci sprinterské přípravy. Na jaře následovalo soustředění na Kanárech a na Makarské v Chorvatsku. „Byla jsem v Chorvatsku poprvé v životě, asi jako jedna z mála Češek,“ usmívá se Špotáková.
V Göteborgu bude hodně záležet na kvalifikaci. „Je tam hodně nervozity, vše musí vyjít na 100%.“ Zaručený recept na hladký průchod do finále prý nemá. „Chce to mít co nejlepší osobák a vyrovnané výkony,“ přemýšlí Špotáková a s úsměvem dodává: „A štěstí!“ To by měl oštěpařce přinést plyšový lemur, který má od své maminky a všude ho bere s sebou. „Zatím mi vždy pomohl. Jen jednou jedinkrát jsem ho na závodech půjčila někomu jinému a už se mi nedařilo.“
Barbora Špotáková dnes mluvila také o focení. Od letošního roku se stává po Tomáši Dvořákovi tváří CORNY Středoškolského atletického poháru. Během focení se stylizovala do dýdžejky a punkerky. „Na střední škole jsem punk opravdu poslouchala a mám doma v Jablonci kamarády pankáče,“ překvapila Špotáková přítomné novináře. „Umím hrát trochu i na kytaru, ale jen pár akordů. Jezdila jsem ale často na open air festivaly, dokud se z nich nestala masová záležitost.“ Focení prý Barboru bavilo, ačkoliv se jednalo o úmorný celodenní proces. „Neustále jsem se převlékala, dělala různé pózy a občas to bylo zdlouhavé. To když mě fotograf padesátkrát vyfotil úplně stejně a pak řekl: myslím, že ji máme!“ usmívá se Barbora. „Nakonec mě ale pan fotograf nadchl, byl to skutečný profesionál.“ A co říká na výsledné fotografie plakátu letošního CORNY Středoškolského atletického poháru? „Jsem tam v pozici dýdžejky i punkerky. Proto jsem spíše zvědavá, co na to řekne můj tatínek. Je totiž učitel a bude ty plakáty vylepovat po škole. Snad se mu to bude líbit,“ usmívá se Špotáková.