Tegla Loroupeová dostala ocenění od OSN
Cesta Tegly Loroupové k pomoci válečným uprchlíkům začala v roce 2014, kdy zjistila, že v keňských uprchlických táborech je mezi mládeží obrovský zájem o atletiku. V roce 2015 pak požádala Mezinárodní olympijský výbor, aby dal těm nejnadějnějším uprchlíkům šanci účasti na olympijských hrách v Riu de Janeiru.
Ještě téhož roku založila výcvikový tábor pro válečné uprchlíky v keňském Ngongu, který leží nedaleko Nairobi a provozuje ho její organizace Tegla Loroupe Peace Foundation. V současné době se v kempu vzdělává a připravuje okolo třiceti uprchlíků. Převážnou většinu z nich tvoří mladíci z Jižního Súdánu, ale jsou zde i děti z Konga nebo Etiopie. Hlavním cílem jejího projektu je objevit a vychovat olympijský talent, který by v budoucnu sjednotil obyvatele zemí, které jsou ve válce. „Máme zde děti z různých koutů Afriky. Nejvíce je jich z Jižního Súdánu a z Etiopie. Někteří jsou velice talentovaní. Je radost sledovat, jak se dokáží rychle zlepšovat. Není to ovšem jen o atletickém tréninku. Snažíme se jim dát také dobré vzdělání a správné hodnoty do života. Máme skromné podmínky, ale děti jsou zde šťastné,“ uvedla.
Hned pět jejích svěřenců se pak objevilo v desetičlenném Olympijském uprchlickém týmu a splnilo si tak sen o účasti na největším sportovním svátku. Přesto, že nebyli plně konkurenceschopní světové špičce, jejich účast měla jiný význam. „Je to symbol naděje 65 milionu lidí, kteří jsou v současné době postiženi válečnými konflikty. Nechceme již vidět více uprchlíků. Chceme, aby se tito atleti postupem času vrátili domů a stali se vyslanci míru,“ nechala Laroupeová slyšet na slavnostním ceremoniálu.
Kdo je Tegla Loroupeová
Keňská běžkyně, která se prosazovala zejména v devadesátých letech. Je bývalou držitelkou světového rekordu v maratonu. Stala se také první africkou běžkyní, která zvítězila na maratonu v New Yorku, kde se jí podařilo triumfovat hned dvakrát. Opanovala také maratony v Londýně, Bostonu nebo Berlíně. Je trojnásobnou světovou šampionkou v půlmaratonu. Na dráze si pak doběhla pro dvě bronzové medaile na trati 10000 metrů, a to na mistrovství světa v Göteborgu (1995) a v Seville (1999). Závodila na olympijských hrách v Barceloně, Atlantě a Sydney. Pod pěti kruhy byla nejlépe pátá právě v Sydney.
