Téma týdne: Jak Češi lovili ve světových vodách, díl II.

Aktuality
středa 10. srpna 2011
V poslední dekádě minulého století prošla naše země společenskými změnami, které se pochopitelně dotkly i sportu.
Čeští a slovenští atleti vytvořili dohromady tým naposledy na mistrovství světa před dvaceti lety v Tokiu, které paradoxně zůstane zapsané jako dosud jediné MS bez medailového úspěchu. Samostatné české výběry pak v devadesátých letech, jimž se věnujeme v druhém díle našeho miniseriálu, sbíraly až na jedinou výjimku zlaté úspěchy.

Vraťme se však ještě k roku 1991 a do japonské metropole. Ne že by početná, 29členná výprava postrádala želízka v ohni. Desetibojař Robert Změlík však zůstal těsně pod stupni vítězů a pozdější medailová opora nejen při mistrovstvích světa Jan Železný smolně nepostoupil z kvalifikace. Jeho třetí pokus, jímž by zcela jistě prošel do finále, skončil jako nezdařený. Železný tehdy sice padl na ruce před čárou, ovšem podle rozhodčího přešlápl. „Bylo to bradou, tričkem, nosem?“ ptal se František Macák, jenž historii šampionátů zpracoval pro časopis Atletika.

„Zlatá devadesátá“
Pojďme však k veselejším ročníkům, které začínají hned na následujícím mistrovství světa v německém Stuttgartu 1993. To bylo prvním, jenž se konalo v nynějším dvouletém cyklu a premiéru si tu po rozdělení federace odbyla i samostatná česká reprezentace. Jmenovitě však zůstaneme u oštěpaře Jana Železného, kterému vyšla „odveta za Tokio“ na výbornou.

Celý článek naleznete v rubrice Téma týdne (levý sloupec menu).

Michal Procházka