Téma týdne: Maratonské (ne)rekordy a reportáž z Berlína
Nejprve se rozvířila debata o zrušení výsledků, které ženy dosáhly na silnici ve společném závodě s muži, což se týkalo mj. právě držitelky nejlepšího času historie na královské trati Britky Radcliffové. V neděli se pak konal rychlý maraton v Berlíně, na němž zazářil světovým rekordem Keňan Makau, sama Radcliffová zažila solidní návrat po zdravotních peripetiích. V tématu pro tento týden se vrátíme ještě i k Mutaiovu bostonskému (ne)rekordu, ale především se zaměříme na uplynulou neděli v německé metropoli, kam vyrazila i výprava z PIM. Své postřehy a zážitky zachytil slovem i obrazem jeden z jejích členů Václav Skřivánek.
Mutaiův (ne)rekord
Vraťme se však nejprve do letošního 18. dubna, v němž přišly z Bostonu dvě zprávy. Ta první hlásala, že Geoffrey Mutai zaběhl maraton za 2 hodiny, 3 minuty a 2 vteřiny, takřka a minutu rychleji než kdokoli před ním. Druhá však dodávala, že Keňanův čas z nejstaršího maratonu na světě nemůže být uznán jako rekord, neboť tamní trať nesplňuje kritéria o sklonu trati a vzdálenosti startu od cíle.
Podobně jako na našich Běchovicích se totiž v Bostonu běží „z jednoho místa na druhé“ – konce trati jsou od sebe 38 km, přitom ale nemohou být kvůli možné pomoci větru dál než polovinu délky (tedy více než 21,1 km). Navíce se – namísto „Hrdlořezáku“ a zhruba dvacetimetrového výškového rozdílu mezi startem a cílem – klesá v závodě na východním pobřeží USA takřka o sto metrů. Povoleno je však nanejvýš jedno promile z celkové vzdálenosti (tedy maximálně 42,2 m).
Ne že by pořadatelé v Bostonu nevěděli o svém handikepu, spíš museli k závodu s nejdelší tradicí chtě nechtě přijmout ještě i jiný přívlastek – „velmi pomalý“. Přestože na něj pravidelně přijížděli špičkoví vytrvalci, srovnání časů vítězů oproti Berlínu je výmluvné – v uplynulé dekádě byli šampioni v německém hlavním městě v průměru o tři a půl minuty svižnější. Aktuálně tedy mohou v Bostonu přidat do podtitulu nejrychlejší a až čas teprve ukáže, jak dlouho Mutaiův čas zůstane na výsluní.
Díky daným pravidlům tedy světový rekord Haile Gebrselassieho v dubnu ještě vydržel. Minulou neděli se však přeci jen poroučel do maratonské historie (více viz text níže). V Bostonu nicméně mohli zůstat klidní, Mutaiův čas, ani jeho krajana Mosopa, jenž zůstal na jaře jen o čtyři vteřiny zpět za vítězem, Makau v Berlíně nepřekonal.
Více v Tématu týdne