Tři čtvrtiny výpravy odletěly do Curychu
Pochopitelně, predikce podle dosavadního průběhu sezóny jsou ošidné v mnoha směrech. Své o tom ví i repretentační kouč Tomáš Dvořák, který před čtyřmi lety sliboval houf cenných kovů a nakonec se vracela výprava z Barcelony sice se spoustou finálových umístění, ale „jen“ s jedním bronzem. Teď šéftrenér své předpoklady opatrně vtělil spíše do intervalů. „Věřím, že šest až deset atletů má na to sáhnout si na medaili. Budeme se snažit přiblížit výsledku v Helsinkách (bilance 3-1-1) a být lepší než v Barceloně,“ říkal před mistrovstvím republiky Dvořák (s výpravou neletěl, do Curychu odjel autem a veze plné auto výbavy pro atlety i doprovod). Podobně hlavní kouč doufá, že alespoň tucet z jeho 43 svěřenců vybojuje rovněž ceněný výsledek do finálové osmičky.
32 atletů se dnes v 10:15 vydalo spolu s prakticky kompletním doprovodem přímou linkou do Švýcarska, s plánovaným příletem do Curychu v 11:40. Ptali jsme se oštěpařky Špotákové, čtvrtkařky překážkářky Rosolové a sedmibojařky Klučinové, které zaujímají před ME pozice do třetího místa, jak se cítí před odletem a pochopitelně i jak vidí své naděje.
Oporou velkých akcí vždy bývala Barbora Špotáková, která před mateřskou pauzou přivezla cenný kov ze sedmi vrcholných akcí v řadě. Její pozice před ME – v sezóně neporažené oštěpařky, které se jí v minulosti nepodařilo dosáhnout – je trochu paradoxní, byť kvůli synkovi absolvovala i méně závodů než dříve (pět). „Rozhodně to není výhoda. Navíc – sice jsem neprohrála, ale mám až třetí hod,“ upozornila svěřenkyně Jana Železného na vzdálenostně lepší soupeřky Hatskovou z Ukrajiny a Stahlovou z Německa, k nimž přidala ještě Slovinku Ratejovou. „Všechny umějí přes 66 a to já letos házím taky. Ale já doufám, že na velké soutěži nějaký ten metr přidám, vždycky se mi to tak povedlo. A i letos jsme pro to udělali všechno,“ věří Barbora. Jediné, co ji trápí je únava, ale zároveň doufá, že kvalifikaci zvládne i s ní a do finále si stihne odpočinout. „Do čtvrtka je ještě čas,“ uklidňuje.
Za obhajobou stříbra z Helsinek míří do Curychu Denisa Rosolová, povzbuzena výtečnou čtvrtkou s překážkami 54.63 na MČR v Ostravě. „Jen jsem se smála, protože jsem zjistila, že po doběhu jsem řekla, že jsem chtěla běžet pod 54, místo 55. Tak teď doopravdy pod 54,“ říká svěřenkyně Martiny Blažkové k ambicím, kam se posunout na ME. „Všechny holky teď moc nezávodily, skoro měsíc, tak uvidíme, v jaké budou aktuální formě,“ krčí rameny nad tím, jaká bude konkurence. Ona sama sice není úplně stoprocentně v pořádku, ale věří, že ostruhy, které se jí udělaly po Eugene, ji neomezí. „S tím bojuje asi každý sportovec. Bojuju i já,“ dodává.
Sedmibojařské rekordmance Elišce Klučinové patří v evropských tabulkách před ME třetí příčka. „Vím, že holky šly třeba jen jeden víceboj, mně se naopak z více závodů skoro ideálně povedl ten v Kladně. Na statistiky se tady moc nehraje,“ uvědomuje si svěřenkyně Františka Ptáčníka. A přestože by ráda znovu zaútočila na svůj český rekord (6460 právě z Kladna), své ambice k umístění prozradit nechtěla. „Ale pro páté místo nejedu,“ přiznává Eliška, zatím na Evropě nejlépe sedmá v Barceloně 2010, předloni byla o místo níže.
V dnešní početné sestavě nechyběla ani obhájkyně zlata z ME Jiřina Svobodová, která před vrcholem figuruje na šestém místě tabulek, či její kolega z tyčkařského sektoru Jan Kudlička, nicotný centimetr od „papírově“ bronzové pozice. Medailové ambice však rozhodně nejsou vyhrazeny jen těmto zmíněným. Nezbývá než si přát, aby se naši reprezentanti potkali v Curychu s formou. Menší část výpravy, v níž je mimo jiné v Helsinkách zlatý oštěpař Vítězslav Veselý, odlétá v úterý ve stejný čas jako dnes.