Trio medailistek z ME si před Moskvou věří

Optimismus byl vidět na Denise Rosolové, přestože má za sebou desetidenní výpadek kvůli zánětu pouzdra paty, který si přivodila při a po nejvydařenější čtvrtce překážek v sezoně (54.38 – vyrovnaný druhý nejlepší čas kariéry). „Vrátila jsem se z Paříže, šla to vyběhat a trochu jsem to cítila,“ popisuje začátek své patálie členka Rychlých holek na konci po 6. červenci. Bolesti nejprve nevěnovala tolik pozornosti, ale s koncem dalšího týdne se po tréninkové zátěži stav zhoršil, a tak vrcholící přípravu přerušila nejprve na tři dny, které se pak protáhly na deset. V nich úplně nezahálela, ale mohla pouze zpevňovat nebo plavat.

To druhé prý zrovna není její silná stránka. „S mým plaváním se to má asi tak: Nás to na škole učil bývalý trenér Duda, který se sám bojí plavat a říkal nám, že když se prý začneme topit, určitě pro nás neskočí,“ usmívá se Rosolová. Nakonec ale přiznala, že ji to docela začalo bavit. „Dokonce jsem šla i jednou dobrovolně, když už jsem nemusela,“ tvrdí. Důležitější ovšem pochopitelně bylo, že se mohla vrátit k tréninku. A byl to pro Denisu tak trochu zázrak. „V sobotu a neděli jsem si zkusila jen tak doma „zaskipovat“ a už jsem se smiřovala s tím, že buď pojedu na dovolenou anebo půjdu přes bolest. V pondělí přijdu na trénink a po bolesti ani známka. Něco se muselo stát,“ diví se.

I za této situace Rosolová neskrývala ambice absolvovat kompletní náročný program MS, který může v případě postupů do finále (v součtu se štafetou) čítat až pět startů. Přesto netuší, co s ní udělá čtyřtýdenní výpadek nad překážkami. „Těžko říct. Ale zkusím to opravdu asi až v rozběhu v Moskvě. Teď už není co dohnat, ještě bych si něco udělala,“ kroutí hlavou stříbrná medailistka z ME v Helsinkách, která absolvovala od Paříže jediný závodní test formy, a to v pátek při Velké ceně Chebu. „Dolehla na mě neskutečná únava, měla jsem strašně namožená stehna. Už při rozklusu jsem věděla, že mi závod nesedne,“ zhodnotila svou hladkou třístovku za 37.30 a stopadesátku za 17.79. Přesto Moskvu vyhlíží s optimismem.

Že v Moskvě bude rozpoložení svěřenkyně jiné, věří i její trenérka Martina Blažková. „Všechno špatné je pro něco dobré. Odpočinula si, teď něco málo doděláme. V Chebu byla zklamaná, ale ono když deset dní neobujete tretry a nevidíte dráhu, je to trošku problém. Doufám, že rozběh ještě nebude muset běžet naplno, spíš že si osahá deset překážek v nějakém rytmu,“ říká Blažková.

V Moskvě bude mít trenérka (kromě dálkařky Jany Korešové) také Jitku Bartoničkovou, stabilní členku již třikrát bronzové čtvrtkařské štafety. „Po univerziádě jsem byla deset dní v Nymburce, už jsem opravdu potřebovala po dvou měsících závodění přitrénovat. A myslím si, že jsem odběhala kvalitní tréninky. Při Velké ceně Chebu jsem si dala dokonce osobák na třístovce (37.73), forma stoupá správným směrem,“ pochvaluje si Bartoničková.

S pozitivní náladou cestuje do Moskvy také tyčkařka Jiřina Svobodová, která má za sebou čtrnáctidenní soustředění v Plzni (s přestávkami). „Přitrénovali jsme i poladili. Doufám, že kus práce jsme odvedli. Před dvěma dny jsem skákala a věřím, že jsme dobře připravení,“ vyjádřila se svěřenkyně trenérů Ptáčníka a Lubenského. Úřadující mistryně Evropy si nicméně uvědomuje, že její závodní forma zatím nebyla ideální. „Celou halovou sezonu jsme něco měnili, povedlo se mi to až v posledních dvou závodech. Na jaře jsme k tomu přidali ještě další věci a na tréninku se mi povede jeden z deseti pokusů. Tolik ale v závodě pochopitelně nemám. Takže mi jeden závod vyjde, druhý ne. Taky jsem měla dost smůlu na počasí,“ vypočítává Jiřina důvody, proč se její venkovní výkonností – 462 – nedostala ani přes úroveň haly (464) a měla i závody, v nichž skočila jen třeba 430. „V Novém Městě už jsem se ale docela chytla a ve středu mám poslední technický trénink, tak snad si zvednu sebevědomí. Odjedu ale určitě s tím, že si chci za hezkého počasí dobře zaskákat,“ přeje si.

Lze očekávat, že tyčka bude jedním z vrcholů šampionátu, už proto že v sektoru bude domácí hvězda Jelena Isinbajevová, která po Moskvě navíc ohlásila závodní pauzu. „Nevím, jestli to bude její poslední velká akce,“ uvažovala Svobodová nad tím, zda to pro někdejší stroj na světové rekordy náhodou nebude poslední velká akce, což by zesílilo i emoce na stadionu. „Spíš si ale myslím, že ona je člověk, co se bude chtít vrátit. Mám jen informace z novin, ale řekla si, že není tak stará, aby to zabalila tak brzo. Rio je myslím velké lákadlo a pokud bude skákat 480 až 500, bude závody vyhrávat ještě dlouho,“  přemítala 27letá tyčkařka nad o čtyři roky starší kolegyní.