Trojice vycházejících hvězd zveřejněny
Cenu „Rising Star“ uděluje Evropská atletika od roku 2007. V minulosti jej obdržela celá řada později úspěšných mezi dospělými, z aktuálních mistrů světa v Budapešti Armand Duplantis a Jakob Ingebrigtsen (oba 2018), Yaroslava Mahuchikh (2019) či Femke Bol (2021). Z českých atletů pak v roce 2012 převzal ocenění Pavel Maslák, který se tehdy stal na trati 400 metrů mistrem Evropy a běžel olympijské semifinále a finále halového MS.
Ženské finalistky (řazeny podle abecedy)
Rhasidat Adeleke (IRL) | Čtvrtou z mistrovství světa můžeme považovat za mírnou favoritku. Jako první Irka pokořila Adeleke v běhu na 400 m hranici 50 vteřin, a to hned šestkrát v jediné sezóně. Vedle umístění těsně pod stupni v Budapešti má na svém kontě v 21 letech prestižní titul šampionky NCAA, a její vítězný čas 49.20 je vedle národního rekordu také nejlepším zaznamenaným Evropankou v roce 2023. Irsko má zatím jedno prvenství v anketě, v hlavní kategorii uspěla v roce 1995 Sonia O'Sullivan.
Agate Caune (LAT) | Nad soupeřkami v juniorské kategorii vyčnívala rozdílem tříd. V Jeruzalémě ovládla Caune s obřím náskokem běhy na 3000 i 5000 metrů (28 a 47 vteřin). Na obou tratích také svými časy v sezóně výrazně zasáhla do historických tabulek „U20“, na trojce za 8:39.78 na druhé místo a na pětce s 15:00.48 na čtvrté. Probila se také odvážným stylem do finále MS na delší z distancí. Pokud si cenu odnese, bude první Lotyškou (i Lotyšem) vůbec, a to nejen v kategorii Rising Star.
Angelina Topič (SRB) | Je jasnou výškařskou jedničkou mezi juniorkami. Vyjádřeno nejen výkonem na čele sezónních tabulek (197 cm), ale i titulem na ME v Jeruzalémě. Topič však uspěla i mezi dospělými. Na světovém šampionátu v Budapešti byla sedmá, na halové Evropě těsně pod pódiem čtvrtá. V případě vítězství v anketě by po deseti letech napodobila tehdejší mužskou vycházející hvězdu Emira Bekriče.
Mužští finalisté (řazeni podle abecedy)
Mattia Furlani (ITA) | Šampionovi dálky juniorů při ME v Jeruzalémě vítr jen lehce nad dovolenou hranici (2,2 m/s) připravil o zápis do historie. Květnových 844 cm by pro Furlaniho byl světový rekord „U20“ o devět centimetrů. Takto zůstal s 824 „jen“ čtvrtým mladým Evropanem historie a letošním lídrem světových tabulek. Juniorem však bude i příští rok, navíc může s touto výkonností směle pomýšlet i na medaili z ME mezi dospělými na domácím ME v Římě. Pokud se stane mladou hvězdou, napodobí tak krajana Andrewa Howea z prvního ročníku ankety.
Håvard Bentdal Ingvaldsen (NOR) | Letos mu bylo teprve 21 let, ale už patří mezi dospělou světovou špičku na trati 400 metrů. Stal se totiž nejen evropskou dvojkou historie do 23 let s časem 44,39 a šampionem této kategorie na ME v Espoo. Kraloval také elitní divizi týmové Evropy v Chorzówě a především se probil do finále mistrovství světa, kde doběhl na šestém místě a pohybuje se i v top 10 rankingu. Pokud by v anketě uspěl, stal by se po Karstenu Warholmovi (2017) a Jakobu Ingebrigtsenovi (2018) třetím Norem, který toto ocenění získal za posledních šest let.
Niels Laros (NED) | Tak trochu „nizozemský Jakob Ingebrigtsen“. Své věkové kategorii Laros vládl na ME v Jeruzalémě nejen na své hlavní trati 1500 metrů, ale i 5000 m. Jeho letošní osobáky 3:31,25 a 13:23,01 jej řadí na patnáctce i pětce na druhé místo juniorské historie mezi Evropany právě za Jakoba, k tomu je ještě na půlce čtvrtý s 1:44,78. No a aby přirovnání sedělo, musí platit i průnik mezi dospělé – Laros se v ohromné konkurenci mezi mílaři probil do finále mistrovství světa. V plejádě skvělých Nizozemek – Schippers, Hassan a Bol – by byl prvním nizozemských oceněným v anketě, ať už v hlavní či této kategorii.
O anketě
O třech finalistech se rozhodovalo na základě hlasování, v němž má čtvrtinovou váhu volba 1) fanoušků na sociálních sítích, 2) členských federací, 3) médií a 4) odborné komise Evropské atletiky.
