Uchov zlepšil výkon roku, Straková a Veselý zvítězili

Uchov a „WL“
Halový mistr světa a vítěz Diamantové ligy Ivan Uchov se v závěru sezony zaskvěl dalším výtečným výkonem. V polském Opole zvedl v sobotu o dva centimetry úroveň vlastního světového maxima sezony na 236 cm. Za ním skončili se decimetrovým odstupem domácí výškaři Owczarek a Wolski. V soutěži žen rozhodoval na 188 centimetrech o vítězce lepší zápis. Šťastnější byla Iva Straková než Polka Stepaniuková. Třetí příčku obsadila Oldřiška Marešová se 182 cm. Prvenství pro domácí publikum vybojoval alespoň v disku Przemyslaw Czajkowski, když za 61.99 metru předčil Jana Marcella (60.67).

Výsledky naleznete na stránkách polské federace v článku „Najlepszy wynik na świecie Uchowa w Opolu“.

V Barceloně Uchov ukázal, že již není jen specialistou na halu, stal se vicemistrem Evropy - všechna foto: www.graf.cz

V nizozemském Hilversumu nenašel včera přemožitele oštěpař Vítězslav Veselý, když nejdále hodil 79.48.
Němka Christina Obergföllová si schovala svůj nejlepší letošní výkon na září, když v Elstalu hodila 68.63, o tři centimetry méně než letos druhá nejlepší oštěpařka Barbora Špotáková a o 26 cm za světovým maximem Mariji Abakumovové.

Kvalitní Decanation
Ve francouzském Annecy, také již v sobotu, přihlíželo „Decanation“ takřka jedenáct tisíc diváků. V mezistátním utkání založeném na disciplínách desetiboje, ovšem s účastí specialistů, soutěžilo sedm zemí, obvyklou osmičku ochudila kvůli přípravě na Hry Britského společenství Jamajka.

Z celkového, již čtvrtého prvenství se tak bez větších potíží radoval výběr Spojených států amerických, který nasbíral 133 bodů. Bitva o další pozice se rozhodovala už pod hranicí stovky. Druhé místo získali nakonec Rusové za 94 bodů, třetí Německo zůstalo o tři body zpět a stejný rozdíl dělil i pořadatelskou Francii od stupňů vítězů. Základ Decanationu tvoří disciplíny desetiboje: 100, 400, 1500 metrů, 110/100 m př., výška/tyč, dálka, koule. V obvyklém složení chybí disk a oštěp, a dále u mužů výška, u žen tyč, které nahradily osmistovka, stýpl a kladivo.

Sprinter Rodgers předčil Lemaitrea, Američané zvítězili v 11 z 20 disciplín

V Annecy se představila řada zvučných jmen, a tak byly k vidění i některé zajímavé výkony. Muži USA ovládli všechny běžecké disciplíny: stovku Mike Rodgers před domácím Christophem Lemaitrem (10.13 ku 10.16, -0.8), čtvrtku Greg Nixon (45.63), půlku Nick Symmonds (1:49.12), patnáctistovku Will Leer (3:50.96) a překážkovou stodesítku David Oliver (13.11, +0.5). K tomu přidali ještě triumfy v kouli a kladivu Cory Martin (20.03) a Kibwe Johnson (75.12). Ženy přispěly plným počtem bodů čtyřikrát, sedmibojařka Hyleas Fountainová v dálce (659), Jill Camarenaová v kouli (18.11), Monica Hargroveová na čtvrtce (52.00) a Lisa Aguilera ve steeplechase (9:46.00).

Francouzům pomohli prvenstvími podle očekávání tyčkař Renaud Lavillenie (580)a stýplař Mahiedine Mekhissi (8:27.27), ale také Hind Dehibaová na patnáctistovce (4:10.26), když porazila mimo jiné vedoucí ženu světových tabulek Rusku Alminovovou (třetí za 4:13.59). Naopak Kafetien Gomis se musel v dálce sklonit před Finem Roni Ollikainenem (796 vs. 800). Německo získalo dvě dílčí vítězství, mistryně Evropy Verena Sailerová se o něj podělila v mrtvém závodě s Tiannou Madisonovou z USA (obě 11.42, -1.3), naopak výškařka Ariane Friedrichová jej jako jediná dvoumetrová získala s přehledem. Osmibodovým ziskem přispely Rusům výhradně ženy – půlkařka Jelena Kofanovová (2:00.50) překážkářka Tatjana Děktjarevová (12.94, -0.5) a její jmenovkyně kladivářka Lysenková.
Výsledky z Annecy jsou zde.

2500 let od „Marathonu“
V tyto dny, ale možná také již o měsíc dříve, se odehrála před dvěma a půl tisíci lety slavná bitva u Marathonu. Rozsáhlá historie řecko-perských válek od Herodota se nezmiňuje o poslovi, který měl absolvovat vzdálenost z místa řežby do Athén a po cca 40km pouti padnout vysílením po splnění svého úkolu. Přesto historka vznikla a v devatenáctém století byla oživena před vznikem novodobé olympiády.

Legenda žije i v Praze, díky pořadatelům z PIM. Na foto maratonský lev na Staroměstském náměstí

Maratónskému mýtu nic neubírá na kráse, že antické hry neobsahovaly takto dlouhou vzdálenost, a ani se původně nepočítalo, že se poběží jinde než na „skutečné“ trati. Legenda prostě začala žít vlastním životem a pro distanční běh je její symbolika požehnáním. A jak upozorňuje Luboš Brabec v článku na běhej.com, se vzdáleností se sice takřka tři desetiletí po 1896 nakládalo velmi volně, ovšem že to bude 42.195 kilometru bylo učeno v roce 1924 – o čtyři roky dříve než se standardizoval dráhový ovál na 400 metrů…