Uvolnění ambasadoři Powell, Kipketer, Greene odpovídali
Powell: Na sedm metrů bych musel shodit
Na improvizované zahrádce kavárny v jedné z hlavních bydhošťských ulic budil největší údiv Mike Powell. Na větší dálku než jeho světový rekord v dálce byste neřekli, že se k vám blíží muž, který dokázal doletět do vzdálenosti 895 cm. „Když jsem závodil, měl jsem tak 78 kilo, teď jsem asi už přelezl 80,“ vtipkoval a dodal vážněji: „Mám tak devadesát.“ Už z toho je vidět, že se Powell nikterak nestresuje.
Když si prohlížel na chodníku pás představující jeho dosud platný světový rekord z finále MS v Tokiu v roce 1991, kroutil hlavou: „Tohle že jsem skočil?“ Dnes by prý dal tak 710, 720. „Ale musel bych shodit pět aspoň pět kilo,“ smál se. Vysvětlení, proč zatím nikdo nepřekonal 17 let starý rekord a proč dnes skokani skáčí zřídka za 850 cm, má. „Já jsem rekord překonal, protože jsem měl takového skvělého soupeře, jakým byl Carl Lewis. Když se dnes potkáme, náš rozhovor vypadá asi takto: ,Tys mi sebral světový rekord,‘ říká on a já odpovídám: ,Ty máš zase devět zlatých olympijských medailí.‘“
Mike Powell - foto: graf.cz
Kaki rekordmanem? Na to je brzy
Před Powellem odpovídal i světový rekordman na 800 metrů Wilson Kipketer. Na přímou otázku, zda vidí v Bydhošti závodícího Abubaker Kaki Khamis jako budoucího nositele nejrychlejšího času, řekl: „Běhá lépe než já v jeho věku, tehdy jsem měl 1:45.07. Má velký potenciál, ale ještě je brzy na to říct, že překoná můj světový rekord. Je tu i na MS spousta dalších talentovaných běžců – z Keni, Kuby. Je potřeba jít trpělivě krok za krokem.“
Greene: What’s up!
Jako třetí se svým typickým houpavým krokem „přiklátil“ Maurice Greene, se všemi se hned zdravil „what’s up“ a také on byl velice dobře naladěný. Jeden z přítomných se vyznal z velkého obdivu k němu a že už ani nedoufal po jeho konci kariéry v setkání s ním. „Jsem hrdý, že mohu být zde a vidět mladé atlety. Těším se na stadion, je nádherný, doufám, že tam bude večer i skvělá atmosféra.“
Diack na TK: Lepší jednou vidět…
„Zemřela mi 4. července švagrová (4.), ale moc jsem chtěl přijet. Čínské přísloví říká, že je lepší jednou vidět, než stokrát slyšet,“ omluvil svou absenci na úvodní tiskovce prezident IAAF Lamine Diack. „Díky za to, co dělá pro atletiku starosta města, vše jde, myslím, tak, jak má.“
Lamine Diack - foto: graf.cz
„Je to velká čest pro naše město, ještě jednou děkuji prezidentovi Diackovi za důvěru. Zatím to má jedinou vadu: nebyla tu ještě polská hymna,“ vtipkoval starosta města Bydhoště Konstanty Dombrowicz. „Drobné potíže jsou, ale snažíme se je řešit. Je to největší sportovní akce v Polsku, je zde ve městě více než 3000 lidí,“ uvedl šéf místních pořadatelů Krzysztof Wolsztyński.
Kdo by nevěřil světovému rekordmanovi
„Jsem hrdý na to, že je vedle mě sedí dva světoví rekordmani jako ambasadoři IAAF,“ smál se Diack. „Jejich práce není jen propagace jedné disciplíny. Atletika je o poznání sebe sama, kontroly nad sebou, a zlepšování svých schopností – a výsledek je pak dobře vidět. A tohle je přeci světový rekordman,“ ukazuje na Kipketera, „nikdo není lepší než on. Kdo dokáže lépe poradit? Tohle přeci není kec. A tady,“ otáčeje se na Powella, „nikdo nevěřil, že někdo může překonat Beamona – a tenhle muž to dokázal,“ rozvášnil se Diack, představuje Powella.
„Být ambasadorem je sranda“
„Vždycky jsem byl velký atletický fanda,“ řekl Powell, „nikdy jsem si ale nemyslel, že se dostanu na úroveň ambasadora jako tady Wilson,“ smál se a plácal původem Keňana, dnes Dána po zádech. Práci pro IAAF si opravdu užívá. „Je to moje největší životní změna. Závodník je ve stresu, musí se soustředit, já se tu potkávám třeba s Wilsonem a dalšími přáteli, to je sranda.“ A co dělá mimo atletiku? „Vždycky jsem říkal, že nikdy nebudu trenér.“ (pauza) „No a teď jím jsem a moc mě baví sledovat, jak se mladí vyvíjejí. Já měl velké štěstí na trenéry a teď rád předávám rady dál,“ rozzářil se. „Saladino, když bude zdravý, bude na olympiádě těžko k poražení,“ odhaduje Powell po otázce na favorita pro Peking.
Wilson Kipketer - foto: graf.cz
Atletika není jen sport samotný
„Jsem tu, abych propagoval atletiku a motivoval mladé lidi ke sportu. Moc dobře si pamatuji na své juniorské MS, kde jsem byl diskvalifikován,“ usmíval se Kipketer. „Naším úkolem je představovat mladým atletům, co IAAF dělá. Vysvětlujeme, že atletika není jen o běhání a vyhrávání,“ objasňoval roli ambasadora. „Bude to velká akce, ještě větší tlak, těžko se odhaduje, kdo vyhraje,“ byl opatrný v tipu na vítěze Kipketer, který se stejně jako Powell věnuje trénování a konzultacím.
