V Olympii se po staletích soutěžilo, ženy vůbec poprvé v historii
Aktuality
Američanka Kristin Heastonová sice nesehrála v koulařské olympijské kvalifikaci žádnou významnou roli, přesto se zapsala do sportovní historie.
Dnes v 8:33 místního času se totiž stala vůbec první ženou, která kdy soutěžila na starobylém stadionu v Olympii, místě, kde se před 2780 lety zrodily olympijské hry. Antických soutěží se ženy nesměly účastnit pod hrozbou trestu smrti.
Vrh koulí na programu někdejších her nebyl a nyní se mu v Aténách dostalo výsostného postavení. Před tisícovkami fanoušků, kteří urostlé ženy a muže sledovali z okolních travnatých svahů, zasáhli 'těžcí atleti' do olympijských bojů na historickém místě jako jediní a navíc o dva dny dříve, než vypuknou ostatní atletické soutěže na hlavním Olympijském stadionu v Aténách.
Heastonová na finále neměla a navíc cítila, že se na ni upírá pozornost právě kvůli historickému okamžiku a ne kvůli výkonu. "Bylo to strašné. Přitom jsem potřebovala myslet víc na práci v kruhu než přemýšlet o historickém okamžiku," řekla. "Ale bylo to také ohromující, trochu mi to připadalo jako atletický závod na dvorku," pokusila se o srovnání prostředí, v jakém soutěž probíhala.
Na historickém místě se soutěžilo poprvé od roku 393, kdy starověké olympijské hry zrušil císař Theodosius, protože měření sil označil za pohanská cvičení. První olympiáda se tu uskutečnila v roce 776 před Kristem.
Hlasatel před soutěží připomněl divákům, že sedí na stejných místech, z kterých Řekové před 28 stoletími sledovali své sportovní hrdiny. Doporučil, aby seděli "v tichosti a nasávali mystickou atmosféru tohoto posvátného místa". Nebýt televizních kamer, opakovaně zvonících mobilních telefonů, reprodukované hudby v přestávkách mezi pokusy a na rozdíl od antiky oděných sportovců, mohlo se to přítomným skutečně povést při pohledu na rozlehlý jílový ovál s výsečí v blízkosti prastarých sloupů a ruin.
Výsledkovou tabuli rozhodčí obsluhovali ručně, novináři seděli na trávě a k práci nemohli využít ani elektrický proud, ani telefonní linky. "Asi byste nechtěli vidět nás tu vrhat nahé," žertoval s novináři americký koulař John Godina. Australan Justin Anlezark, který rovněž prošel zdárně kvalifikací, by se prý nebránil ještě autentičtějšímu pojetí antického závodu. "Je to tu nádherné, jen nám snad pořadatelé měli dát ještě k vrhání balvany," řekl.
ČTK
Vrh koulí na programu někdejších her nebyl a nyní se mu v Aténách dostalo výsostného postavení. Před tisícovkami fanoušků, kteří urostlé ženy a muže sledovali z okolních travnatých svahů, zasáhli 'těžcí atleti' do olympijských bojů na historickém místě jako jediní a navíc o dva dny dříve, než vypuknou ostatní atletické soutěže na hlavním Olympijském stadionu v Aténách.
Heastonová na finále neměla a navíc cítila, že se na ni upírá pozornost právě kvůli historickému okamžiku a ne kvůli výkonu. "Bylo to strašné. Přitom jsem potřebovala myslet víc na práci v kruhu než přemýšlet o historickém okamžiku," řekla. "Ale bylo to také ohromující, trochu mi to připadalo jako atletický závod na dvorku," pokusila se o srovnání prostředí, v jakém soutěž probíhala.
Na historickém místě se soutěžilo poprvé od roku 393, kdy starověké olympijské hry zrušil císař Theodosius, protože měření sil označil za pohanská cvičení. První olympiáda se tu uskutečnila v roce 776 před Kristem.
Hlasatel před soutěží připomněl divákům, že sedí na stejných místech, z kterých Řekové před 28 stoletími sledovali své sportovní hrdiny. Doporučil, aby seděli "v tichosti a nasávali mystickou atmosféru tohoto posvátného místa". Nebýt televizních kamer, opakovaně zvonících mobilních telefonů, reprodukované hudby v přestávkách mezi pokusy a na rozdíl od antiky oděných sportovců, mohlo se to přítomným skutečně povést při pohledu na rozlehlý jílový ovál s výsečí v blízkosti prastarých sloupů a ruin.
Výsledkovou tabuli rozhodčí obsluhovali ručně, novináři seděli na trávě a k práci nemohli využít ani elektrický proud, ani telefonní linky. "Asi byste nechtěli vidět nás tu vrhat nahé," žertoval s novináři americký koulař John Godina. Australan Justin Anlezark, který rovněž prošel zdárně kvalifikací, by se prý nebránil ještě autentičtějšímu pojetí antického závodu. "Je to tu nádherné, jen nám snad pořadatelé měli dát ještě k vrhání balvany," řekl.
ČTK