Ve stopách Heike Drechslerové

Už na první pohled je patrné, že Malaika Mihambová nemá pouze německé kořeny. Narodila v roce 1994 německé matce a tanzanskému otci. Od osmi let se věnovala gymnastice, baletu a judu. První atletické kroky absolvovala v jedenácti letech v klubu TSV Oftersheim pod vedením trenéra Ralfa Webera.

O šest let později si odbyla premiéru na velké mezinárodní akci, kterou bylo mistrovství světa do 17 let ve francouzském Lille, kde skončila výkonem 581 centimetrů na devátém místě. Jen několik týdnů po tomto šampionátu pak přišlo rapidní zlepšení, když si posunula osobní rekord na 640 centimetrů.

První velký úspěch přišel na mistrovství Evropy juniorů v roce 2013, které hostilo italské Rieti, kde si na krk pověsila zlatou medaili. Její vítězný výkon měl hodnotu 670 centimetrů. Jen o několik týdnů později se pak poprvé zúčastnila i dospělé mezinárodní akce, když odletěla na mistrovství světa do Moskvy. V ruské metropoli skončila její cesta v kvalifikaci, když zapsala nejlépe 649 centimetrů a obsadila sedmnácté místo.

O dva roky později získala v estonském Tallinu titul mistryně Evropy do 22 let a vyskákala si šesté místo na mistrovství světa v Pekingu. Na první medailový úspěch mezi dospělými nečekala dlouho. Stalo se tak na mistrovství Evropy v Amsterdamu, kde si na krk pověsila bronz. Skvělou sezónu pak završila na olympijských hrách v Riu de Janeiru, kde skončila jen těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě v osobním rekordu 695 centimetrů.

Obrovská výzva před ní stála v loňském roce, kdy se mistrovství Evropy konalo na pro ni domácí půdě v Berlíně a před náročným německým publikem chtěla obstát. Sezónu zahájila na výbornou, když hned při svém prvním startu v Mannheimu zaostala jen jediný centimetr za sedmimetrovou hranicí. Na evropském šampionátu pak velký tlak ustála a před vyprodanou berlínskou arénou vybojovala titul mistryně Evropy.

Životní sezóna však přišla až letos. Hned v jejím úvodu poprvé v kariéře vyhrála mítink Diamantové ligy. V Římě zvítězila svým vůbec prvním sedmimetrových skokem, když triumfovala výkonem 707 centimetrů. Následně vyhrála také na DL v Londýně za 702 centimetrů a přemožitelku nenašla ani ve finálovém závodě v Bruselu (703). Mohla se tak těšit ze zisku své první diamantové trofeje. Před Dauhá pak vévodila průběžným světovým tabulkám výkonem 716 centimetrů, kterého dosáhla na německém mistrovství. Tam navíc skončila i třetí na stovce, když ve finále zaběhla 11.21. „Zapracovali jsme na rychlosti, a to je jeden z klíčových faktorů mého zlepšení,“ uvedla.

Do Dauhá odjížděla jako hlavní favoritka na zisk nejcennějšího kovu. Kvalifikace vyšla Mihambové na výbornou, když i s obrovským nedošlapem dolétla na 698 centimetrů a s přehledem postoupila do boje o medaile. V samotném finále to ovšem tak hladce nešlo a v jeden moment se zdálo, že se německé favoritce rozplyne její medailový sen. V úvodní sérii zaznamenala 652 centimetrů, což by na postup mezi osmičku nejlepších nestačilo a druhým pokusem přešlápla. Ukázala však pevné nervy a třetím pokusem dolétla na 730 centimetrů, čímž v podstatě celý závod rozhodla. Jednalo se totiž o nejdelší dálkařský pokus za poslední tři roky, kterým se zařadila na dvanácté místo historických světových tabulek a zaostala pouhých šest centimetrů za rekordem šampionátu Američanky Jackie Joyner-Kerseeové. Jak sama přiznává, měla nervy na pochodu. „Byla jsem hodně nervózní. Při prvním pokusu jsem zadrobila a skočila pouze 652 centimetrů, což by na postup nestačilo, druhým jsem pak přešlápla. V třetí sérii jsem chtěla skočit na jistotu, abych se dostala do užšího finále a vyšlo to. Rozhodně jsem nečekala, že skočím 730 centimetrů. Nepamatuji si, že bych někdy takový skok předvedla, ani třeba v tréninku. Kdo ví, jestli ještě někdy skočím tak daleko,“ uvědomuje si výjimečnost svého výkonu.

Mihambová tak dostála role hlavní kandidátky na titul a stala se první německou dálkařskou mistryní světa od roku 1993, kdy se ze svého druhého světového zlata radovala její legendární předchůdkyně Heike Drechslerová. Malaika se také zařadila na druhé místo německých národních tabulek právě za Drechslerovou. „Jsem poctěna, že jsem další německou dálkařkou, která získala po Heike Drechslerové titul mistryně světa. Heike zanechala v německém sportu nesmazatelnou stopu a jsem šťastná, že jsem na ni mohla navázat. Máme spolu dobrý vztah a jsme čas od času v kontaktu,“ neskrývala pocit hrdosti.

Její bilance v sezóně 2019 je vskutku skvostná. Nastoupila do deseti dálkařských klání a ani jednou neokusila hořkost porážky. Hned v sedmi z nich překonala sedmimetrovou hranici. Stala se vítězkou Diamantové ligy i světovou šampionkou.

Přesto, že si Mihambová letos splnila všechny vytyčené cíle, neusíná na vavřínech a svou pozornost již směřuje ke svým druhým olympijským hrám, které bude na přelomu července a srpna hostit Tokio. „Nyní mě čeká měsíční dovolená, kdy budu poznávat Thajsko a poté už se pustím do přípravy na olympijské hry,“ odhalila své nejbližší plány.