Ve věku 76 let zemřel trojnásobný vítěz OH a světový rekordman v trojskoku Viktor Sanějev.
Reprezentant tehdejšího Sovětského svazu Viktor Danilovič Sanějev se narodil v Gruzii 3. října 1945. Za svou kariéru získal olympijské tituly na třech po sobě jdoucích hrách – od Mexika 1968 přes Mnichov 1972 po Montreal 1976 – k nimž přidal stříbro na domácí půdě v Moskvě 1980 a dvě evropská zlata v Aténách 1969 a 1974 v Římě. Celkem třikrát vylepšil světový rekord, přičemž dohromady jej měl v držení téměř šest let.
S atletikou začal ve svých 11, v 17 se dal na trojskok a hned rok na to uspěl na celostátní školní spartakiádě třetím místem. Průlom však přišel v roce 1968, kdy v 23 letech ovládl sovětský šampionát. Následně ohromil v impozantní olympijské soutěži v Mexico City, v níž se čtyřikrát posouvala značka světového rekordu celkem o 36 centimetrů. Ten přitom předtím platil osm let. Ital Giuseppe Gentile jej však již v kvalifikaci vymazal výkonem 17.10, v prvním kole finále pak přidal na 17.22. Záhy však odpověděl Sanějev pokusem o centimetr delším, v páté sérii přihodil Brazilec Nelson Prudencio další čtyři centimetry. Poslední slovo však měl sovětský borec a svým druhým rekordním skokem dne 17.39 m bral zlato.
Svůj druhý olympijský titul získal v Mnichově 1972 srovnatelným výkonem 17.35. Už i s vizitkou mistra Evropy, ale zase bez světového rekordu, o nějž jej o rok předtím připravil o jediný centimetr Kubánec Pedro Pérez Duenas. Sanějev si však rekord vzal zpět ještě v olympijské sezóně, když v Suchumi skočil 17.44 m. Tento rekord vydržel (bez dvou dnů) tři roky, než jej o propastných 45 cm předčil Brazilec João Carlos de Oliveira (při panamerických hrách) v pro skoky příhodném Mexiku.
Po znovuzískání evropského titulu získal Sanějev své třetí olympijské zlato v řadě v Montrealu 1976. Soutěž, v níž obsadil deváté místo Jiří Vyčichlo, ovládl tentokrát výkonem 17.29. O čtyři roky později v Moskvě sahal krátce před svými 35. narozeninami po čtvrtém triumfu, leč šampionem se stal o 11 cm lepší krajan Jaak Uudmäe. Tedy alespoň na papíře, závod totiž vešel do historie svým kontroverzním průběhem. Rozhodčí IAAF byli odeslání z plochy a zatímco domácím skokanům sovětští sudí uznávali i přešlapy, jejich soupeřům legální skoky nikoli – Brazilci de Oliveirovi údajně i skok za 18 metrů. Mimo záznam tyto nekalé praktiky potvrdil i trenér vítěze.
Nic to však nemění na tom, že Sanějev – také šestinásobný halový mistr Evropy v období 1970 až 1977 – patří mezi atletické legendy. Po olympijských hrách v roce 1980 ukončil aktivní kariéru a pokračoval v práci pro klub Dynamo Tbilisi. Později působil jako trenér v Austrálii a právě v Sydney trojskokanský velikán 3. ledna zemřel.
Po Sanějevovi zůstala jeho žena Jana a syn Alex.