Vondrová královnou halových akademiček

Pro svěřenkyni trenéra Jaroslava Jóna se jednalo o letošní závodní premiéru a jak u ní bývá zvykem, starty rozhodně nešetřila, když absolvovala hned tři disciplíny. Nejprve zaklekla do bloků na šedesátce, a nakonec z toho byl bronz v novém osobním rekordu 7.66. Dosavadní kariérní maximum z roku 2020 vylepšila o tři setiny. Nad její síly byly pouze stříbrná Marcela Pírková (7.65) a vítězná Barbora Dvořáková, která zisk akademického titulu ozdobila novým osobákem 7.53.

Na čtvrtce si s Pírkovou vyměnila pořadí. Ve své hlavní disciplíně totiž i přes opatrný začátek jasně dominovala, když nenašla přemožitelku v čase 53.78. Lada svými silami v tomto závodě přeci jen trochu šetřila, jelikož ji krátce nato čekala ještě osmistovka. Pírková vybojovala své druhé stříbro za 54.94.

Ani na poměrně kvalitně obsazené půlce se Vondrová nehnala dopředu a spoléhala na silný finiš. Na ten také došlo. V závěrečných metrech ovšem měla až nečekaně silnou soupeřku v osobě Anny Surákové, která na favoritku dotírala až do závěrečných metrů. V cíli dělila obě závodnice pouhá setina, která hrála ve prospěch Vondrové, a ta brala druhé zlato za 2:09.54.

Lada Vondrová ovšem nebyla jedinou mistryní Evropy do 23 let, která se na Strahově představila. V tyčkařském sektoru potvrdila roli jasné kandidátky na titul Amálie Švábíková. Ač skákala ze zkráceného rozběhu, s přehledem zvítězila, když se jako jediná úspěšně přenesla přes 422 centimetrů. Stříbrná Zuzana Pražáková zvládla o decimetr méně (412). Velké jméno nabídla také soutěž výškařek a Michaela Hrubá neměla sobě rovnou soupeřku. Výkon 180 centimetrů jí bohatě stačil na první místo.

Hned dva tituly z horizontálních skoků si odnesla plzeňská Linda Suchá. V dálkařském sektoru dolétla na 609 centimetrů. Žádná z jejích soupeřek už se přes šest metrů nedostala. V závěru programu si pak vyskákala titul i v trojskoku, a to v jednom ze svých nejlepších halových výkonů 13.13. Kromě ní a Vondrové si pak dvě zlaté medaile pověsil na krk ještě Daniel Kotyza, jenž byl jasným vládcem běžeckého oválu, jelikož měl nejsilnější finiš v takticky vedených bězích na 800 i 1500 metrů.

Další akademické tituly získali výškař Marek Peřich (205), tyčkař David Holý (482), čtvrtkař Daniel Kabyš (49.51), trojskokan Kryštof Pospíšil (14.10), koulaři Jakub Héža (16.67) a Adéla Korečková (13.86), Vilém Stráský (8.06) a Pavlína Minářová (8.59) na šedesátce překážek, Lukáš Šebík na hladké šedesátce (7.01), vícebojař Ondřej Kopecký v dálce (705) a Anna Suráková na patnáctistovce (4:48.22).