Vydařený podzim Sekanové pokračuje
Přitom sezona pro Lucii Sekanovou nezačala dvakrát nejlépe, i kvůli zdravotním potížím nezvládla obhájit tituly na trojce v hale (druhé místo) ani při krosovém šampionátu (mimo medaile). Na jaře změnila trenéra, když se připojila ke kolegovi Jihočechovi Janu Kreisingerovi a připravuje se s Róbertem Štefkem. „Musím občas zajet do Prahy kvůli škole, nebo zase on za mnou přijede do Český Budějovic. Na soustředěních se mnou normálně běhá, Jeníkovi už moc nestačí,“ popisuje s úsměvem spolupráci s někdejším elitním vytrvalcem a nyní koučem.
Sezona (i nečekaných) druhých míst
Starty Sekanové na dráze byly v hlavní části roku spíše skoupé, zahrnují však třeba sedmé místo při Odložilově memoriálu ve stýplu (na foto z loňského ročníku), stříbro při republikovém mistrovství ve Vyškově (1500 m) či pomoc k titulu družstvu USK při „finále“ v Táboře. V září a říjnu na sebe Lucie upozornila třemi silničními desítkami během dvou týdnů.
Při republice v Běchovicích vystoupala na stříbrný stupínek, „doma“ v Českých Budějovicích vyhrála a vše završila dalším druhým místem, tentokrát při prestižním závodě v Berlíně 14. října, kde navíc zaznamenala čas 34:23, mezi českými ženami nejlepší výkon za několik let. „RunTour v Budějovicích jsem nemohla vynechat,“ usmívá se rodačka z nedalekých Borovan, která byla velmi spokojená již po MČR na tradiční běchovické trati a radost jí udělal i start v německé metropoli. „Bylo znát, že už je to třetí desítka v krátké době, únavu jsem cítila. O to víc mě potěšil výsledek,“ ráda se vrátila k měsíc a půl staré záležitosti.
Po náročném „trojstartu“ následovala třítýdenní pauza. „Dva týdny jsem pobyla v lázních Třeboň, což bylo fajn, zbylý týden jsem měla úplně volno,“ přibližuje Sekanová. Přípravu zahájila vcelku zostra, na čtrnáct dní se vydala do Tater nabíhat kilometry.
Po návratu a několikadenní aklimatizaci se vydala jako zpestření na silniční běh do Basileje – díky přímluvě parťáka Kreisingera, který zde už v minulosti startoval (tentokrát skončil 23.). Necelých osm kilometrů rozdělených do 4,5 okruhu zvládla Sekanová za 25:50, jen o dvě vteřiny za vítěznou Jane Muiaovou. „Trať byla docela členitá, na Keňanku jsem vždycky získala při stoupáních, v sebězích jsem zase ztrácela. Druhé místo mezi 22 elitními běžkyněmi považuju za úspěch i proto, že jsem na to nijak neladila,“ těšilo českou běžkyni.
Ještě jednou do Švýcarska, v novém roce až kros
Do konce roku počítá ještě se dvěma starty, s bližším hned tento víkend znovu ve Švýcarsku, s pozdější až na Silvestra. V sobotu 1. prosince půjde v Ženevě opět o silniční běh, tentokrát na pět kilometrů. „Jde o to rozbít tréninkový stereotyp. A pracujeme nejvíc na vytrvalosti, tak proč toho nevyužít,“ vysvětluje Štefkova svěřenkyně, která by se jinak chtěla nadále zaměřovat na dráhu především, na tratě od patnáctistovky do pětky.
„Halu tentokrát vynechávám, místo toho plánujeme s Jeníkem (Kreisingerem) dvě soustředění v lednu a únoru, vždy tři týdny nahoře s třítýdenní pauzou,“ plánuje Sekanová, která první část přípravy směřuje k březnové republice v krosu, nutné podmínce pro případnou účast na mistrovství v krosu za rok v Bělehradě.
Co bude poté, to ještě s trenérem podrobněji neprobírali. Už podle zveřejněných kritérií je ale jasné, že nominovat se na mistrovství světa bude spíše za hranou jejích aktuálních schopností. „Nejschůdnější to asi bude na stýplu, ale nevím, jak to s ním bude. Spíš se asi zaměříme na hladké tratě,“ uvažuje nahlas Sekanové. „A pak také záleží jak to bude s univerziádou,“ upozorňuje na soutěž, která skýtá větší naději na lepší umístění. „Nechávám to ještě otevřené. Hlavní ale bude zůstat zdravá,“ uzavírá s myšlenkou na tu nejdůležitější podmínku pro sportovce.
