Vyšla světorekordní ATLETIKA

Jak už slovní novotvar v titulku naznačuje, významnou úlohu v říjnovém čísle hrají světové rekordy. Na prvním místě jmenujme  ten české oštěpařky Barbory Špotákové, jímž zcela fascinovala jinak spíše ospalé Světové atletické finále ve Stuttgartu. Jako jedno z mála českých médií jsme byli přímo u toho a můžeme svým čtenářům zprostředkovat dění prostřednictvím původní reportáže a autentického rozhovoru jen několik desítek minut poté, co se ratiště zapíchlo za 72 metrů.
Ale nejen Špotáková přepisovala v posledním měsíci rekordní tabulky. Do historie se po roce zapsal fenomenální Etiopan Haile Gebrselassie, který jako první maratonec od začátku éry měřených závodů stlačil čas na 42195 m dlouhé trati pod 2:04 hod. Přinášíme porovnání mezičasů nejen starého a nového rekordu, ale i lednového závodu v Dubaji, který měl Gebrselassie rozběhnutý na ještě lepší čas, ale nevydržel.  
Do třetice se světového rekordu týká článek autorů z FTVS, kteří se vědeckým srovnáním vracejí k výkonu Usaina Bolta na 100 m trati v Pekingu a přidávají též úvahu na hojně diskutované téma: Kolik by byl býval mohl Jamajčan běžet, kdyby býval v závěru nezvolnil. Své si k tomu řekne i reprezentační trenér sprintů Luděk Svoboda. 
 Bolta se pak týká i jeden z kinogramů, Svoboda v něm popisuje úsek zhruba 30 m před cílem závodu na 200 m při letošní Zlaté tretře, na které pozdější trojnásobný rekordman běžel čas 19.83. 

Vedle zmíněného se časopis věnuje rekapitulaci všech celoročních světových úrovní, ať již Atletické tour, Zlaté lize či obou Challenge, svůj prostor dostal i běh do vrchu, ve kterém se konaly hned dva světové šampionáty - seniorský v alpské Crans Montaně a veteránský na domácí půdě v Dolní Moravě. 
Zvláštní pozornost zaslouží článek o veličinách, které se rozhodly v letošním roce ukončit sportovní kariéru.
K tomu všemu je třeba přičíst tradiční seriály k metodice, historii disciplín či portréty talentovaných závodníků a podnikavých oddílů.

Je toho zkrátka dost, co si v říjnové ATLETICE říká o vaši přízeň a mě nezbývá než za redakci popřát příjemné počtení.