WA Awards: McLaughlin-Levrone a Duplantis
McLaughlin-Levrone a Duplantis na pomyslný atletický Olymp vystoupali po pouhých čtyřech letech od ocenění v kategorii „Rising Star“. Jejich prvenství však překvapuje asi málokoho, ve svých disciplínách více než jednou překonali světové rekordy, přičemž jejich poslední zápis přišel na mistrovství světa v Oregonu.
Na trůnu vystřídali Elaine Thompson-Herah a Karstena Warholma, pro Duplantise je to už druhý titul atleta roku po tom předloňském, McLaughlin zase napodobila krajanku a kolegyni Dalilah Muhammad a její prvenství z roku 2019.
Dva rekordy, dva tituly
Sydney McLaughlin-Levrone zlepšila svůj vlastní nejlepší výkon na 400 m překážek úhrnem o 0,78 vteřiny. Nejprve na 51,41 při mistrovství USA v Eugene a následně na stejném místě při globálním šampionátu na 50,68. Vedle premiérového individuálního titulu mistryně světa mezi dospělými si připsala další zlato jako finišmanka ženské štafety na 4x400 m.
Letos 23letá McLaughlin, která si přidala druhé příjmení po květnové svatbě s hráčem amerického fotbalu Andrem Levronem Jr., vstoupila skvěle do sezóny začátkem v června v Nashvillu časem 51,61, přestože byly tehdy údajně chybně postavené překážky. Po svém první rekordním zápisu (o pět setin) na Hayward Field pak vyprávěla, že ze sebe ještě nevydala vše.
Čas 51,41 skutečně vydržel na čele jen krátce, na mistrovství světa (opět v Eugene) jako první žena pokořila hranici 51 vteřin a hned o 32 setin. „Dokázali jsme splnit vše, co jsme si předsevzali. Lepší už to být nemohlo a jsem moc vděčná, že jsem mohla předvést tento výkon před domácím publikem,“ nechala se slyšet Sydney.
Zůstává jí ještě motivace? Zdá se, že ano. Část publika by ji asi rádo vidělo útočit i na hranici 50 vteřin, zatímco McLaughlin-Levrone promýšlí spíš jiné výzvy jako kombinaci s hladkou čtvrtkou. A to i obou tratí na MS v Budapešti.
Tři rekordy, tři tituly
Švédský skokan o tyči Armand „Mondo“ Duplantis má za sebou sezónu, během níž vytvořil tři světové rekordy, vyhrál dva světové tituly, k tomu i evropský a přemožitele našel v jediném z 19 (finálových) závodů. A přestože je teprve nedávno oslavil 23 let, má nyní již čtyři desítky šestimetrových (a lepších) skoků, víc než kterýkoli jiný tyčkař v historii. Jen letos zvládl zdolat ceněnou metu 15krát, i to je svého druhu rekord, jímž překonal Bubku či Lavillenieho.
Do sezóny se odrazil perfektní halovou sezónou, během níž v sedmi závodech zdolal pokaždé 600+ a zůstal neporažen. V Bělehradě vylepšil světový rekord hned dvakrát, nejprve při mítinku a následně na halovém MS přidal centimetr na 620.
V létě sice přišla kaňka v podobě prohry v Bruselu, jinak ale zase zářil. Na domácí půdě ve Stockholmu předvedl 616, nejvyšší skok pod otevřeným nebem v historii. V Oregonu napsal dokonalou tečku za mistrovstvím světa třetím posunem absolutního maxima už na 621 cm.
Potíže neměl ani s obhajobou evropského titulu, získal jej v bezchybném závodě zakončeným rekordem šampionátu 606. Následně se nenechal rozhodit bruselským nezdarem a pár dní nato sezónu zakončil triumfem v Curychu a tím ziskem své první diamantové trofeje.
"V letošním roce jsem měl od sebe opravdu velká očekávání,“ řekl Mondo. „Nemůžu si stěžovat, povedlo se mi to, navíc (světové rekordy přišly) ve správný čas,“ dodal s odkazem na výkony při vrcholných soutěžích.
Vycházející hvězdy: Juniorský titul a světová medaile mezi dospělými
Srbská oštěpařka Adriana Vilagos obhájila juniorský světový titul z Nairobi, svůj triumf v Cali navíc ozdobila rekordem šampionátu 63,52, který je zároveň evropským maximem „U20“. Pár týdnů na to později si připsala stříbro mezi dospělými v Mnichově. „Obhájit v Kolumbii byl můj hlavní cíl, ale zisk medaile na ME byl největším překvapením,“ uvedla Vilagos, která se stala první oceněnou ze své země na světové scéně, ať už v této či hlavní kategorii ankety.
Americký sprinter Erriyon Knighton si jako první v historii ocenění „Rising Star“ vysloužil podruhé za sebou. „To znamená, že můj talent je uznáván na větší scéně,“ váží si mladík. Jeho první čas lepší juniorského světového rekordu na dvoustovce 19,49 z dubna ještě nemohl být schválen, ale na mistrovství USA už bylo při čase 19,69 vše v pořádku i po stránce oficialit. Na to navázal bronzem na MS v Oregonu, následně byl vidět na prestižních mítincích, vítězství si připsal i třeba v Bruselu na Diamantové lize.
Obě vycházející hvězdy budou i v příštím roce stále patřit do juniorské kategorie.
Oceněné v šesti doplňkových kategorích jsme již probírali v souhrných článcích dříve (viz Aktuality).
