Za ztracený rok Šafránkové mohly ploché nohy

Za ztracený rok Šafránkové mohly ploché nohy
Aktuality
čtvrtek 27. února 2014
Česká rekordmanka v hodu kladivem se po dlouhém laborování s bolestí v podkolení vrací s obnovenou motivací k plnohodnotnému tréninku.

Její strasti započaly na konci roku 2012. To se u Kateřiny Šafránková objevila bolest zezadu pod kolenem jedné z dolních končetin. Bývalá juniorská vicemistryně světa i Evropy a držitelka českého rekordu výkonem 71.16 m se tak vloni stihla jen jakžtakž připravit na Evropský zimní vrhačský pohár, kde hodila slušných 65.43 m, aby se pak z výsledkových listin na celý půlrok zcela vytratila. A ta doba pro ni byla doslova bolestná. „Zprvu jsem si myslela, že tam mám něco přetržené nebo natržené, ale na žádném z vyšetření se nic neobjevilo. Jenže bolest nemizela, naopak postupně sílila. Dostala jsem se až do stádia, kdy mi dělala problémy i chůze. Nejen že se s tím nedalo trénovat, to už nebylo ani na normální život,“ popisuje své problémy 24letá rodačka ze Zásmuk u Kolína.

Zvrat přinesla až návštěva vojenské nemocnice v pražských Střešovicích. „Dostala jsem se tam do péče jedné šikovné fyzioterapeutky a ta se vyslovila, že by za mými problémy mohly být ploché nohy. V létě jsem tedy za ní jezdila dvakrát v týdnu cvičit, ale ukázalo se, že to nestačí, takže jsem nakonec byla v nemocnici na tři týdny v srpnu hospitalizovaná, abych se cvičení mohla věnovat co nejintenzivněji. A po návratu se můj stav začal rychle lepšit,“ pokračuje v líčení Šafránková, která se tak postupně dostala do fáze, kdy mohla začít s tréninkem. „Dá se říct, že zhruba od listopadu se můžu připravovat plnohodnotně, i když např. odrazy z jedné nohy už nebudu moci dělat asi nikdy,“ doplňuje Kateřina.

Možnost zase „něco dělat“ není jediným impulzem, který Šafránkové dodal novou motivaci, od podzimu je jejím trenérem nově Dušan Král, strýc a kouč olympijského medailisty Lukáše Melicha. „Většinu toho sice odtrénuji sama v Kolíně, ale několikrát týdně máme společný technický trénink a pak jsme spolu samozřejmě na soustředěních. Takže mě těší nejen to, že mohu zase sportovat, ale že na trénincích dělám i nové věci,“ říká necelé tři týdny před závodním testem, který by měl odhalit nebo alespoň napovědět, jak na tom po té dlouhé pauze vlastně je. „Sama vůbec netuším, ale samozřejmě bych ráda, aby to tam nebyl propadák,“ říká směrem k dalšímu ročníku Evropského zimního vrhačského poháru, který se uskuteční 15. a 16. března v portugalské Leirii.

Adam Pražák, foto: graf.cz

Fotogalerie