Zemřel Jan Jirka

Jan Jirka se narodil 12. září 1925 v Přerově. Už od mládí, kdy byl aktivní jako sprinter, se pohyboval ve sportovním prostředí. Členem přerovského SK se stal 1939, o dva roky později už v klubu začal pracovat, vystřídal se v roli archiváře, matrikáře, jednatele i zástupce vedoucího oddílu. Po proměně sportovního hnutí po roce 1948 pokračoval v Sokole Přerov, od 1970 byl členem Sparty Praha, v první polovině 70. let předsedou jejího atletického oddílu.

Již od sklonku čtyřicátých let však Jirka, vystudovaný právník (JUDr.), působil na regionální i celostátní úrovni v různých oblastech a v bezpočtu funkcí. Pokud jde „atletické ústředí“, byl matrikářem (1948-49) a záhy členem několika komisí: soutěžní (1950), rozhodčích (1954-62, předseda od 1957), následně šéfoval komisi organizační (1962-66) a pro své jazykové znalosti – zejména francouzštiny – mezinárodní (1966-1973). Založil Velkou cenu Přerova (1943) a pořadatelsky se podílel na řadě akcí, memoriálu Evžena Rošického (1958), běhu Rudého práva (1966-89), byl místopředsedou organizačního výboru Evropských halových her 1967, předsedal OV mistrovství republiky 1971 a 1974. V letech 1975 až 1988 mu byl v atletice zakázán výkon veškerých funkcí, s výjimkou rozhodčího – v této roli působil i jako instruktor takřka půlstoletí (1953-2000).

Jirka byl ovšem činný i v jiných sportovních oblastech než v atletice. Podílel se na přípravách několika spartakiád a poté i všesokolského sletu 1994, mistrovstvích světa v ledním hokeji 1985 či volejbalu 1986, evropském šampionátu ve stolním tenisu 1985 nebo krasobruslení 1988, a také finále tenisového Davis Cupu. V ČSTV (dnes ČUS) působil jako legislativní pracovník, vedoucí organizačního oddělení a ředitel správy tréninkových zařízení (1969-1983), následně šéfoval Sportovní hale ČSTV v Praze (1983-1988).

Na konci osmdesátých letec se doktor Jirka, jak jej mnozí titulovali, vrátil do atletického prostředí. V letech 1988 až 2000 předsedal Pražskému atletickému svazu, 1993-2009 arbitrážní radě ČAS, od 1996 archivní komisi ČAS. Posledně zmíněná role jako historika české atletiky se ukázala v posledních dvou dekádách nezastupitelná. Ačkoli byl Jirka autorem dlouhé řady textů (např. skript pro rozhodčí a jejich školení), do uvedeného období spadají tři zásadní publikace, při nichž vedl autorský kolektiv. Jde o „Malou encyklopedii atletiky“ (1988, spolu s Janem Popperem a kol.), „Sto let královny“ (1997) a především pak „Kdo byl kdo v české atletice“, která se po letech 2000 a 2004 dočkala vloni již třetího aktualizovaného vydání.

Výčet bohaté činnosti Jana Jirky zdaleka není úplný, ukazuje však, o jakou osobnost česká atletika v minulém týdnu přišla. Za svou práci obdržel čdva čestné odznaky k 70. a 75. výročí atletiky, plaketu Za rozvoj Čs. atletiky (1980). medaili dr. Tyrše (1990), Zlatou jehla EAA (1995), cenu města Přerova - Komenského medaili (1999). O šíři jeho záběru svědčí mimo jiné založení orchestru mládeže v rodném Přerově, hudební vlohy propojil s atletikou v znělkách k několika mistrovstvím republiky.

Pohřeb žehem se koná v tichosti bez obřadu.

Čest jeho památce.