Zemřel Jan Netopilík
Ve středu 2. února, několik týdnů po oslavě 85. narozenin (24. 11. 1936), zemřel v Bratislavě československý šampion 1959 i 1960 ve skoku do dálky a účastník římské olympiády 1960 Jan Netopilík. Na ní startoval ještě jako člen Dukly Praha a svěřenec Leopolda Lázničky, po olympijské sezóně se přestěhoval do Bratislavy, kde pracovala jeho manželka Libuše, původem z jihoslovenské Rimavské Soboty.
Rodák z Tvrdonic v okrese Břeclav s gymnastickými základy ze Sokola poprvé projevil atletický talent při československém finále Sportovních her mládeže 1954 v Partyzánském, když vyhrál dálku a na 100 m doběhl třetí. Poprvé za 7 metrů (702 cm) skočil v dresu Spartaku Hradec Králové na podzim 1956, ale výrazně se zlepšil až po příjezdu do Prahy, kde na konci padesátých let oblékal dresy Spartaku Sokolovo (nyní Sparta, 1957–58) a Dukly (1959–60). Na čs. mistrovství 1958 skončil druhý a další dva šampionáty vyhrál (741 a 756 cm), přičemž v roce 1960 byl i finišman mistrovské štafety Dukly na 4x100 m (42,4, Václav Janeček, Jan Solčáni, Vilém Mandlík, Jan Netopilík).
V tom roce měl životní formu: třikrát zlepšil čs. rekord (753, 756 a 766 cm) a nominovali ho na OH 1960. V Římě na postup do finále stačilo 740 (v něm 766 na 7. místo), ale v kvalifikaci mu ani jednou nevyšel rozběh, skočil jen 726 cm (22. výkon) a rok završil také smolně – před Vánocemi si zlomil nohu. Vedle olympiády reprezentoval v 14 mezistátních utkáních (1958–62). Československý rekord zlepšil celkem čtyřikrát z 753 až na 766 (1960), tento výkon zůstal i jeho osobním maximem.
Neméně významné bylo Netopilíkovo trenérské působení, to už ale na Slovensku. Prvním věhlasným svěřencem byl Dušan Šváby (1948–2018), v osmnácti slovenská sprinterská jednička (10,5) a rekordman na 220 y (22,3), který v květnu 1967 časem 10,3 zlepšil Mikluščákův slovenský dospělý i čs. juniorský rekord a vyrovnal evropský juniorský. V červnu pak v mezičase stovky (10,4) utvořil rekord SR na 60 m (6,5), další na 100 y 9,5. Olympijský rok 1968 začal senzační stovkou 10,1 (druhý evropský výkon historie, lepší měl jen Němec Hary 10,0, shodný Polák Maniak), ale chyběl třetí časoměřič, takže ho neuznali za čs. rekord – pak ho začalo zrazovat zdraví: na finále čs. šampionátu pro natržený sval nenastoupil a utekla mu i nominace na OH 1968.
Tehdy Jan Netoplík už trénoval i kežmarského rodáka Vladimíra Jančeka (1949 - 2012), který v semifinále běhu na 100 m na mítinku Praga Academica 1968 vyrovnal tehdy 7 let starý Mandlíkův čs. rekord 10,2. Po prohře o prsa s Utěkalem na čs. mistrovství však neposlali na OH ani jeho, a Janček litoval, že nepřijal nabídku na přestup do pražského klubu s příslibem nominace do Mexika.
Netopilíkův první syn Roman se „potatil“ a v roce 1983 v dresu Slávie SVŠT skočil 717 cm (od 1992 žije v Kanadě, mladší syn v Hamburku). Jan Netopilík získal ocenění Mistr sportu (1964), Vzorný trenér (1979).
Poslední rozloučení s úspěšným atletickým trenérem Slovanu, resp. Slávie SVŠT proběhlo v pátek 11. února v Bratislavě.
Čest jeho památce!
