Zemřel Karel Kolář

Karel Kolář se narodil 16. prosince 1955 v Jindřichově Hradci. Vyrůstal v Nové Včelnici, kde jako malý začínal nejprve s fotbalem (1962), s atletikou až v roce 1971 u trenérů Jelínka a Skřipského. Poté se dva roky připravoval v Rudé hvězdě Praha (1975-76) pod vedením pánů Písaříka a Huttera, nejdelší a také nejúspěšnější období pak strávil v jabloneckém Liazu, kde jej v letech 1977 až 82 trénoval Vladimír Zelinka.

Kolář se na své hlavní trati čtyřstovce stal halovým mistrem Evropy v roce 1979 ve Vídni, jeho čas 46.21 byl v tu chvíli (neoficiální) světový rekord. O rok dříve zazářil na venkovním evropském šampionátu v Praze, kde si doběhl výkonem 45.77 pro stříbro, a ještě významně pomohl k bronzu štafety jako finišman. Oba zmíněné časy platily více než tři desítky let jako národní rekordy, než je v jediném roce - 2012 - překonal Pavel Maslák, kterému jeho předchůdce i osobně gratuloval (viz foto). Mezi Kolářovy mezinárodní úspěchy patří také stříbro z HME v Sindelfingenu 1980 či ve stejném roce semifinále olympijských her v Moskvě - plus zde se štafetou byl sedmý.

Doma získal devět československých titulů, z toho osm individuálních - pět venku, tři v hale, a vedle toho se stal také sedmkrát českým mistrem. Na šampionátech v letech 1979 a 1980 ovládl současně 400 i 200 metrů. Vedle zmíněných rekordů na 400 m se podílel i na dvou národních rekordech na 4x400 m - 3:04.0 (1978) a 3:03.5 (1980). Reprezentoval celkem v devíti mezistátních utkáních (1977-81), z toho čtyřikrát při Evropském poháru. Jeho osobní rekord na dvoustovku měl hodnotu 21.16 (1980), na čtvrtce již zmíněných 45.77 (1978).

Kolářovu atletickou kariéru ukončila už v 26 letech artróza kolen. Věnoval se pak jako trenér třeba malým fotbalistům či atletům v Turnově, pracoval také jako masér. Ještě před čtyřmi týdny předával dětem ceny na závodech v Brně. Zemřel dnes, 4. října ráno, po krátké těžké namoci. Za dva měsíce by mu bylo 62 let.