Změny v disciplínách budí rozporuplné reakce

Prodloužení chodeckých distancí

Poměrně zásadní změny čekají od 1. ledna 2026 chodce a chodkyně. Tradiční dvacetikilometrová distance se totiž prodlouží na půlmaraton (21.0975 km), což se dotýká například i Elišky Martínkové. „Co se týká půlmaratonu, tak je to prodloužení o jeden kilometr, což snad zvládnu. Naopak maraton je mnohem zásadnější změnou a opět to rozdělí pole chodkyň. Přeci jen dvacítka a pětatřicítka se mnoha závodnicím kombinovala snadněji a na předních pozicích často bývaly v obou disciplínách stejné závodnice. Po této změně už to tak nejspíš nebude. Jako pozitivní stránku věci vidím to, že se mimo stadion sjednotí mistrovské tratě na půlmaraton a maraton v běhu i chůzi. Pro diváka to možná bude lepší v orientaci. Za mě jsou to fajn změny, tak snad nějakou dobu vydrží,“ má pozitivní pohled na věc sedmá žena evropského šampionátu v Mnichově.

Historie závodu na 35 kilometrů je pak o poznání kratší než u dvacítky. Na velkém šampionátu se na této distanci závodilo poprvé při mistrovství světa v Eugene 2022. Následně šli chodci a chodkyně pětatřicítku ještě na evropském šampionátu v Mnichově v téže sezóně a na mistrovství světa v Budapešti 2023. Nyní však bude závod na 35 kilometrů nahrazen maratonem (42.195 km).

Pětatřicítka se tak na výsluní nehřála příliš dlouho. Před několika lety nahradila závod na 50 kilometrů a už letos na olympijských hrách v Paříži se místo ní šla smíšená štafeta, která se také setkala s velmi rozporuplnými reakcemi. Uvidíme tak, jak závodníci uvítají více než sedmikilometrové prodloužení delší z mistrovských distancí.

„Ačkoliv konkrétně mě nejspíš přechod na delší distanci prospěje, tak obecně z tak častých změn radost nemám. Při předešlých změnách jsme v podstatě na konci sezóny neznali formát závodů na tu následující, k čemuž došlo v největší míře právě u letošní smíšené štafety. Vedení WA dělá rozhodnutí od stolu a bez konzultace se sportovci. Jak se pak máme profesionálně připravovat na nejvyšší úrovni, pokud nevíme, na co se připravujeme?“ uvádí česká mužská chodecká jednička Vít Hlaváč.

„Od olympiády v Tokiu bylo trendem zkracování vytrvaleckých tratí. Přitom příští rok se budeme vracet zpět blíže k původní padesátce. Řada padesátkařů kvůli předešlým zkracování tratí buď ukončila kariéru nebo přišli o pozici profesionálních sportovců jen proto, aby se po pár letech trend zase obrátil. Těžko u takových rozhodnutí hledat smysl a nějakou vizi, kam by chůze měla do budoucna směřovat,“ dodává.

Zásadní změna čeká také juniory na jejich globálních vrcholech. Počínaje mistrovstvím světa do 19 let v Eugene 2026 totiž budou chodci a chodkyně této kategorie závodit o medaile na 5000 metrech místo dosavadní desítky, což je pro změnu oproti dospělým výrazné zkrácení jejich disciplíny. „To je z mého pohledu pomyslný hřebíček do chodecké rakve. Už přechod z juniorské desítky do dospělé kategorie je velmi náročný. Nyní bude závodit kategorie do 23 let na desítce a junioři dokonce na pětce, což přechod mezi dospělé extrémně zkomplikuje. Toto rozhodnutí už vůbec nedává smysl a negativně se projeví na budoucí populaci závodních chodců. Nevím, kam tyto nesmyslné změny až povedou. Za chvíli se snad budou měnit i tradiční disciplíny desetiboje,“ neskrývá rozčarování Hlaváč.

A jaký je názor šéftrenérky chodecké reprezentace Kateřiny Čermákové? „V posledních letech se v chodeckých disciplínách odehrálo spoustu velmi dynamických změn. Často ne s dostatečným časovým předstihem před vrcholnými akcemi. S mnohými z nich se spousta závodníků a trenérů, ale bylo nutné na ně reagovat a kalkulovat s nimi. Tím, že bylo 20 kilometrů nahrazeno půlmaratonem a pětatřicítka maratonem dojde k větší přehlednosti, ať už pro diváky nebo i samotné chodce a běžce, kteří budou navzájem vědět, kdo se kde pohybuje. Změna distancí poskytne přehledné porovnání tempa, výsledků a časů. Vytrvalci, kterým byla zrušena padesátka tuto změnu jistě uvítají. Uvidíme, jak bude v praxi fungovat možnost nasazení do masových závodů. Trend zkracování distancí se v posledních letech projevil i v mládežnických kategoriích. U třiadvacítek byla zkrácena distance 20 kilometrů o polovinu. Předpokládám tedy, že stejný podíl zkrácení juniorské distance pouze reflektuje tento trend z hlediska návaznosti kategorií,“ uvádí.

Naváže sprinterský mix na ten čtvrtkařský?

Další novou disciplínou s mistrovskými vyhlídkami je smíšená štafeta 4x100 metrů. Ta byla už dříve ohlášena jako nová disciplína Ultimátního mistrovství světa, jehož premiéra proběhne v roce 2026 v Budapešti, a ještě předtím na květnových World Relays v čínském Guangzhou. „Jsem určitě rád, že by mělo proběhnout zařazení mixu na 4x100 metrů, jelikož už takhle několik let fungují dlouhé štafety. Dokud to ovšem nebude vstupenka na velký šampionát, tak tomu státy nebudou přikládat takovou váhu. Co se týká samotného závodu, tak bude předávka mezi mužem a ženou technicky velmi náročná vzhledem k rozdílným rychlostem. Tím pádem můžeme být svědky velkých překvapení, proher favoritů a napínavých soubojů,“ vítá tento nápad spoludržitel českého rekordu na 100 metrů a trenér Jan Veleba.

"Vnímám to tak, že WA chce tímto způsobem trochu zpestřit atletiku. Moc si tedy nedovedu představit, jak by měly fungovat předávky mezi mužem a ženou, protože rozdíl rychlosti je opravdu velký. Myslím, že šance na úspěšnou předávku například mezi Noahem Lylesem a Sha´Carri Richardson budou malé, a to především právě kvůli velkému rychlostnímu rozdílu obou závodníků. Osobně si myslím, že tato discplína nebude mít moc šancí se uchytit, tak jak se to podařilo smíšené čtvrtkařské štafetě, ale třeba se pletu," přidává svůj názor nejrychlejší Češka na stovce Karolína Maňasová.