10. Nejvýznamnější počiny české atletiky

SVĚTOVÉ REKORDY, OLYMPIJSKÁ VÍTĚZSTVÍ A VELKÉ MEZINÁRODNÍ AKCE

Po sérii světových rekordů žen za první republiky přichází první mužský světový rekord v roce 1932 – František Douda ve vrhu koulí. Po roce 1945 pak přibyly další světové výkony. Velký význam pro propagaci české atletiky mají vítězství na OH počínaje prvním olympijským vítězstvím E. Zátopka na 10 km v roce 1948.

Souhrn českých světových „zářezů“

Světový rekord Fr. Doudy ve vrhu koulí 16,20 m zůstal za první republiky osamocen vedle mnoha světových rekordů žen. Ale po roce 1945 přišlo 18 rekordů Emila Zátopka od 5 km do 30 km, ale i další zápisy: v chůzi Josefa Doležala, dvakrát Stanislava Jungwirtha na 1000 m a 1500 m, dále Josef Odložil na 2000 m, dva rekordy Ludvíka Daňka v hodu diskem, pět „svěťáků“ Jana Železného v hodu oštěpem, rekordy Daniely Bártové ve skoku o tyči, dva zápisy Heleny Fibingerové ve vrhu koulí a jeden Zdeny Šilhavé v hodu diskem, chodecké výkony Milana Skřonta a Ládi Moce, ale také rekordy desetibojařů Tomáše Dvořáka a Romana Šebrleho a oštěpařky Barbory Špotákové.

Organizátorské úsilí čs. atletiky

Česká atletika však má schopné organizátory. Proto se už od roku 1947 v Praze konal Memoriál Evžena Rošického, za okupace popraveného významného mílaře a reprezentanta. Poslední 38. ročník se konal v roce 1989. Celá tato série závodů byla uzavřena velkým závodem nazvaným Zlatá Praha 1990, kterým historie tohoto memoriálu končí. Místo něj „nastoupil“ Memoriál Josefa Odložila.
Ostravští organizátoři založili v roce 1961 závod Zlatá tretra spojený s mezinárodními běžeckými závody ve Vítkovicích, který se v současnosti rozvinul v největší mítink u nás a jeden z nejvýznamnějších na světě.
V Evropě i ve světě byl populární také Běh Rudého práva, který organizovali činovníci klubu A.C. Sparta. Připomenout si zaslouží i nejstarší nepřerušený běžecký závod v Evropě po silnici z Běchovic do Prahy.
V době rozvoje halových závodů přišla česká atletika s tím, že uspořádala II. Evropské halové hry ve Sportovní hale v Praze. Úspěch tohoto závodu byl velký právě tak jako průběh mistrovství Evropy 1978 na Strahově. Z velkých akcí je třeba připomenout ještě dorostenecké mistrovství světa a ME do 22 let, které hostil ostravský stadion v letech 2007, resp. 2011. Na českém území se též konaly Evropské poháry na dráze i ve vícebojích (Praha) a Světový pohár v chůzi (Poděbrady 1997). Zatím poslední velkou akcí bylo halové mistrovství Evropy v Praze 2015, v roce 2018 bude hostit Ostrava kontinentální pohár.

Celková bilance individuálních úspěchů…

Na OH získalo Československo a pak Česko celkem 14 zlatých medailí, z toho 4x Emil Zátopek, 2x Jan Železný a Barbora Špotáková a po jedné zlaté Zátopková v oštěpu, Fikotová v disku, Rezková ve výšce, Daněk v disku, Změlík a Šebrle v desetiboji. Českým atletům nebylo dovoleno zúčastnit se OH 1984, kdy měli vynikající formu, kterou předtím prokázali na MS 1983 v Helsinkách. Mistrem světa se stal od té doby třikrát Dvořák v desetiboji, dvakrát Kratochvílová na 400 m a 800 m, Železný dvakrát v oštěpu, jednou pak Fibingerová v kouli, Bugár v disku, Kašpárková v trojskoku, Formanová na 800 m, Špotáková a Veselý v oštěpu, Šebrle v desetiboji, Hejnová na 400 m př.

Česká atletika na OH, MS a ME

Největší úspěchy měla česká atletika na OH 1952 v Helsinkách (4 zlaté), MS 1983 v Helsinkách (4 zlaté), ME 1954 v Bernu (byli jsme třetí a 4 zlaté) a na ME v hale v Göteborgu 1984 (byli jsme první s 6 zlatými a s nejvíce medailemi vůbec). V novodobé historii patří k nejvyvedenějším akcím MS v Ósace se dvěma zlatými a jednou stříbrnou medailí či ME v Helsinkách se třemi zlatými a po jednom stříbru a bronzu.