3. Vznik národního svazu

Vývoj završil vznikem národního svazu.

(KONEC 19. STOLETÍ)

Závěr předminulého století charakterizuje první vážnější organizační snahy – vznikají kluby, závody, ale i Česká amatérská atletická unie. Poprvé se běžely slavné Běchovice, závodilo se ale i v neobvyklých disciplínách; ne každému také voněly anglická výrazy, jako např. start.

Vznikají i legendární Běchovice

Zkušenosti nabírali atletičtí nadšenci v kavárnách z anglických časopisů. V Praze byla průkopnická skupina kolem bratří Malečků, dále bratři Rudlové. V Kolíně to byli bratři Prágrovi, v Roudnici Max Švagrovský. Zakládají se kluby jako ČAC Roudnice n. L., AC Praha, AC Sparta, AC Plzeň. Vznikl první chodecký závod Praha – Brandýs n. L. a také se v květnu 1897 se poprvé běžel závod Běchovice-Praha. Světovou zvláštností této silniční desítky je, že její konání nebylo přerušeno ani v jedné z obou světových válek. První veřejné závody 1888 v Praze. Vzniká jednotné ústředí ČAAU založené 8. 5. 1897.

Pestrost disciplín – olympijský přetah i jiné zanikly

Disciplíny byly rozmanité, mezi atletiku se zařazoval kop míčem do dálky, běh trojnohý. Dále hody dvouruč, sčítaly se výkony pravou a levou rukou. Do výšky i do dálky se skákalo také z místa. Takovým skokanem byl pozdější předseda atletiky Ladislav Jiránek, který skákal do výšky 137 cm a do dálky 312 cm. Rekord mu zůstal dodnes, neboť skoky z místa byly mezitím zrušeny a on byl posledním rekordmanem. Některé disciplíny se udržely pár roků i na olympijských hrách, třeba přetah lanem dokonce pětkrát (1900 – 1920). Začínalo se a tak cokoliv nového zájemci přijímali.

Rekord v běhu s vajíčkem

Z výkonů v bězích si uveďme několik rekordů z roku 1896: Karel Maleček měl na 50 m pozpátku rekord 8,6 sekund, Jan Jesenský rekord v kopu fotbalového míče 44 metry. Ferdinand Šnepp měl na 100 m s vajíčkem na lžíci čas 18 sekund. Velmi často se zařazoval i běh trojnohý. Dva závodníci měli svázané dotýkající se nohy a drželi se navzájem. Šnepp a Pešek zaběhli 100 m za 15 vteřin. Běh trojnohý byl jedním z nejpopulárnějších závodů u nás koncem 19. Století. Tyto discipliny se na olympijské hry však nedostaly.

První veřejné závody zaujaly

Vážným počinem byl nápad amerického Čecha Edvarda Preissiga uspořádat první veřejné atletické závody konané 5. května 1888 a publikované také v tisku. Dráha byla 200 dlouhá v Jezuitské zahradě (dnešní sídlo české vlády) a mezi obecenstvem byl nebývalý zájem, v novinách se psalo „na jedné straně kola byla připravena sedadla pro dámy“. Na pořadu byl závod na jednu anglickou míli, kde zvítězil Židlický za 5:40 minuty. Potom se konal šestihodinový závod, kde vítěz uběhl 61 530 metrů.

Pryč s anglickou terminologií na závodech

Po úspěchu Preissigových závodů se konaly 27. května první závody o titul mistra Čech na 200 kroků, kde zvítězil velký propagátor atletiky Oskar Lažnovský. Další rok 1889 uspořádali průkopníci atletiky druhé veřejné závody v Jezuitské zahradě a za rok nato třetí veřejné závody. Tam se už zapojilo mnoho významných osob a zejména spolupracovali Sokolové mezi rozhodčími. Tehdy nebyla zvláštnost, když si rozhodčí Kabourek odskočil od soudcování a vyhrál běh třínohý na 180 m se závodníkem Farinellim. Tisk napsal, že závody dosáhly skvělého výsledku, bylo zavedeno několik nových čísel, které předtím obecenstvo ještě nevidělo, tribuna plně obsazena, zvláště krásným pohlavím, jen se však Sokolům nelíbilo, že se používají místo českých slov jen anglické výrazy, kterým nikdo nerozumí, jako byl start, amateur, champion, training, handicap a podobně.

ČAAU zastřešovala téměř všechny sporty

Přišel čas, aby řízení sportů se sjednotilo. Tehdy pojem „atletika“ zahrnoval všechny sporty, proto bylo ústředí zahrnující řízení všech sportů (s výjimkou veslování a cyklistiky, které už měly svá ústředí) nazváno Česká atletická amatérská unie (ČAAU). Došlo k tomu 8. Května 1897, ale nevydržel dlouho pohromadě. Název zůstal, ale postupně se některé sporty vyčlenily a založily svá ústředí jako kopaná, lyžování, bruslení, lední hokej, tenis a pak i tzv. těžká atletika, což byl zápas, vzpírání a přetah lanem. Nakonec zůstala jen ta „lehká“. V roce 1969 byla nazvána jen „atletika“. Evropské jazyky postupně odstranily v gramatice slovo lehká, zůstal ale například v italštině (atletica leggera) a v němčině (Leichtathletik). Až dva roky po vzniku ČAAU byl založen Český olympijský výbor v roce 1899, jehož zřízení bylo podmínkou pro start na olympijských hrách 1900.