Analýza současného stavu české atletiky

Stav a důsledky členské základny (počty členů, klubů, infrastruktura atd.)

Základní pohled na stav české atletiky nám může nabídnout přehled členské základny, registrovaných členů, atletických oddílů a klubů, a to včetně krajského rozdělení. Z pohledu vrcholové atletiky jsou významné především kategorie dorostu a starší.

Základní atletickou infrastrukturu vnímáme jako nutný předpoklad pro rozvoj vrcholové atletiky. Výše uvedená data ukazují relativně vysoká a na první pohled pozitivní čísla. Při podrobnějším zkoumání se však musíme zamyslet nad následujícími body:

a) Výše členské základny vs. aktivní atletická základna

Nárůst členské základny po roce 2004 neznamenal reálný nárůst aktivních atletů. Jednalo se především o registrace mladších ročníků a různých běžeckých klubů „mimo dráhu“. Pro potřeby vrcholové atletiky musíme tedy počítat s číslem, které je asi o polovinu nižší než 80 tisíc evidovaných členů. Například výsledková databáze z roku 2019 obsahuje 40 336 atletů s alespoň 1 startem (bez započtení školních soutěží).

Níže zpracované statistiky z výsledkové databáze ČAS z roku 2019. Databáze brala v úvahu pouze výsledkové záznamy atletů s min. 1 startem v sezoně 2019, a to ve věku do 35 let (v roce 2019 tedy ročníky 1984 a mladší.

Pro srovnání s celkovým počtem cca 80 000 registrovaných/evidovaných atletů (viz výše) uvádíme dvě formy těchto dat: 1) všechny výsledky, 2) výsledky bez školních soutěží (pohár rozhlasu a středoškolský pohár).

Pokud bychom vzali v úvahu přibližně 8 000 aktivních atletů mezi dospělými, juniory a dorostem a aplikovali známou teorii normálního rozdělení pravděpodobnosti, vyjde nám, že nadstandardních či elitních atletů můžeme očekávat mezi 0,1 – 1 % této množiny, tedy mezi 8 a 80 atlety, a to bez zvážení dalších faktorů.

b) Nevyvážené věkové rozložení

Výše uvedené statistiky ukazují na zásadní převis mládežnických kategorií. Drtivá převaha startů je ve dvou nejmladších mládežnických kategoriích (75,2 %, resp. 78,5 % bez školních soutěží). Pouze cca 20-25 % startujících připadá na dorost, juniory a starší. Nejvytíženější kategorie jsou z pohledu průměrného počtu startů dorostenci, junioři a mladší žáci. Zároveň ale sledujeme propastné rozdíly také při přechodu mezi kategoriemi. Statistiky také poukazují na význam školních soutěží, které mohou mít zásadní dosah. Školní soutěže zahrnovaly tisíce mladých atletů.

Vzhledem k vrcholové atletice by bylo vhodné zvážit, kolik času, energie a prostoru se věnuje mladším kategoriím vůči starším, ať už jde o personální zajištění (trenéři, organizační pracovníci, rozhodčí) nebo sportoviště (čas na soutěže, využití sportovišť pro různé kategorie). Stejně tak je otázkou, kam by měla směřovat finanční podpora ČAS vůči tomuto rozložení.

Z praxe víme, že většina oddílů, zejména okresního nebo krajského rozměru naráží na problém přechodu atletů ze žactva do starších kategorií. Obecně je problémem udržení starších atletů jak u výkonnostního (a potenciálně vrcholového) sportování, ale i volnočasového sportování. Posílení významu a pozornosti věnované starším kategoriím může být jedním ze zásadních závěrů, jak zvednout úroveň vrcholové atletiky.

c) Počet klubů vs. funkční kluby pro výkonnostní a vrcholovou atletiku

Obdobná situace je u klubů. Stačí se podívat na zastoupení klubů v soutěžích družstev, přihláškách do programů ČPTM, a dojdeme pouze k číslu 200 oddílů, které pořádají soutěže pro kategorie dorost a starší.

Nárůst základny vs. nárůst kvality trenérského zabezpečení

Nárůst základny (členů i klubů) může být do budoucna kladným ukazatelem. Zásadní otázkou je ale kvalita trenérského zabezpečení. Máme dostatek kvalifikovaných a „dobrých“ trenérů, kteří mohou pro narůstající základnu pracovat? Z praxe bohužel víme, jak složité je najít kvalitní trenéry na různé posty – RSC, technické disciplíny, SCM, atletické akademie, ale i běžnou poptávku klubů po trenérech mládeže.

d) Infrastruktura v klíčových oblastech

Atleticky nejpočetnější (a navíc univerzitní města) Praha, a Brno nemají dostatečné pokrytí funkčními kluby a infrastrukturou.

V Praze pro „starší“ atletiku reálně pracuje cca 15–20 klubů. V Praze fungují pouhé dva stadiony pro výhradně atletické využití, které odpovídají úrovni dospělé atletiky (Slavia, Děkanka). Další stadiony nemají potřebné zázemí, rozměry nebo jsou vázané na jiné subjekty (Dukla, stadiony Evžena Rošického, Přátelství…).

V Brně funguje reálně jediný klub s vlastním stadionem (Moravská Slavia Brno), omezené využití nabízí Palackého areál, další kluby působí na školních hřištích. Brno navíc bez atletické haly.

Oproti tomu jsou relativně solidně zabezpečená některá města regionálního významu. Nadstandardní podmínky nabízí například Ostrava, Plzeň, Jablonec, Olomouc, Kladno, z menších klubů pak Stará Boleslav, Tábor, Benešov (!), které disponují i vnitřními atletickými prostory (haly, tunely).

Další města nabízí plnohodnotné stadiony s funkčními oddíly: Liberec, České Budějovice, Třebíč, Jihlava, Přerov, Pardubice, Hradec Králové, Zlín a další.

Je otázkou, do jaké míry je atletika schopná rozvinout infrastrukturu v klíčových oblastech, a zároveň využít potenciál, který nabízí některá krajská sportoviště.

Vývoj výkonnosti světové a české atletiky

Je skutečností, že výkonnost světové i evropské atletiky v seniorské kategorii ve většině disciplín roste, významná je především rostoucí konkurence v top 100 výkonech v dané disciplíně. Stejný trend zaznamenáváme jak v dospělé, tak i v mládežnických kategoriích. Hlavními, pravděpodobnými důvody tohoto trendu jsou rozšíření konkurenceschopných zemí v atletice, technologický vývoj a nové trendy tréninkových metod ve sportu.

Tabulky níže ukazují vývoj výkonnosti ve vybraných disciplínách.

Hodnocení výkonnosti reprezentace vyznívá na první pohled pozitivně. V roce 2021 celkem 2 medaile na OH, 2 medaile na HME, postup do superligy, 5 medailí na MEU23, 3 medaile na MSU20, 2 medaile na MEU20 jsou toho dokladem.

I přes tyto úspěchy je potřeba konstatovat, že celková výkonnost české dospělé reprezentace zaostává za světem. Nepodařilo se nám pracovat s talentovanými atlety z juniorských kategorií. V dospělé kategorii ustrnuli tito atleti v průměrných výkonech ve světovém srovnání. Důkazem je klesající průměr bodů na atleta právě na dospělých vrcholných akcích. Rozdíl mezi výkonností kategorie U23 a dospělou kategorií je velký a zde se nedaří navázat a držet krok s Evropou a světem. Každý atlet, který se dostane například na Mistrovství Evropy, bude nepochybně úspěchem pro českou atletiku (zejména uvážíme-li konkurenci, která je v atletice oproti jiným sportům – např. počet běžců na střední tratě v Evropě vs. počet států, které hrají florbal) a je nutné tento úspěch prezentovat. Nicméně naším cílem by mělo být vychovávat atlety špičkové úrovně – medailisty na evropské a světové úrovni, nikoliv „účastníky“.

Výborná umístění závodníků na významných soutěžích za posledních 10 let jsou většinou výsledky generace ročníků 1981 až 1993. Tato generace sportovců zůstává stále v popředí pozornosti a jsou nadále nosnou silou reprezentace. Za touto úspěšnou generací nám zůstává mezera.

Sportovní oddělení ČAS a struktura Trenérské rady

Sportovní oddělení nemá jasnou strukturu, ucelenou strategii a filozofii směrování české reprezentace. Chybí jasná hierarchie sportovního oddělení zejména s ohledem na propojení s oddělením mládeže a metodickým oddělením.

Trenérská rada není dobře zakotvena ve stanovách nebo jiných prováděcích dokumentech jako strukturální orgán ČAS. Práce, koncept a kompetence trenérské rady a jednotlivých členů se v různých obdobích proměňoval. TR se pohybovala mezi pracovním a poradním orgánem, bez přímého působení na rozvoj atletických disciplín.

Většinu pravomocí v posledních letech přebral post šéftrenéra. Rozsah zaměření, činnosti a současně vedení sportovního úseku se stává nezvladatelným pro jednu osobu, která se může věnovat omezenému počtu úkonů. Vedení celé reprezentace je personálně poddimenzované a neodpovídá potřebám profesionálního sportu. Šéftrenér do současné chvíle obstarával zejména:

základní administrativu reprezentace (seznamy, trenérské informace, nominace, nominační kritéria)
rozdělení rozpočtu reprezentace pro jednotlivé atlety a trenéry (více či méně ve spolupráci s trenérskou radou)
vedení reprezentačních akcí
účast na formálních jednáních (Předsednictvo, vedení ČAS, RSC, další sportovní rady apod.).

Jednalo se tedy zejména o administrativně organizační práci. Ta však neměla přesah do praktického vedení vrcholové atletiky, a to zejména v následujících oblastech:

rozvoj sekcí a jednotlivých disciplín
přímá komunikace s trenéry a atlety
práce s kvalitativními daty (analytická práce a rozbory, data z testování, tréninková data, zdravotnické zprávy apod.)
určování a sledování koncepce rozvoje české atletiky
publikace a edukace ze strany vrcholové atletiky.

Mezinárodní oddělení, které pro reprezentaci zajišťuje zahraniční akce a komunikaci s evropskou a světovou atletikou, je personálně obsazeno kvalitně. Práce mezinárodního oddělení má profesionální přístup v zajištění mezinárodních akcí a podpoře informovanosti z mezinárodních institucí a je adekvátní současnému stavu.

Nominační kritéria

Základem tvorby nominačních kritérií byly vždy pozice v redukci ve světových a evropských tabulkách. V některých případech se také přihlíželo k výkonnosti disciplíny v českém prostředí. Při tvorbě nominačních kritérií (které de facto rozhodovaly o početnosti výpravy) se dříve také zvažoval a kladl důraz na úspěch celého týmu, tedy například kolik atletů postoupí ze základních kol do finále.

Kritéria pro velké akce jsou dnes plně v gesci WA a EA. Entry standardy na ME a MS se zásadně zpřísnily. Na jejich dosažení může pomýšlet jen absolutní atletická špička. Další atleti budou nadále dobíráni podle světového žebříčku (rankingu), který má osobitá a méně přehledná pravidla, než jaká nabízely jasné tabulkové výkony.

ME, které vždy bylo motivačním prvkem pro kategorii přicházející mezi dospělou reprezentaci, ztratilo tento význam a stalo se soutěží pro atlety s velmi vysokou výkonností.

Nominační kritéria pro mládežnické velké akce již neodrážejí výkonnostní vývoj v atletice v posledních letech. Úroveň limitů se zásadně nezměnila, ale úroveň konkurenčních výkonů ano. Vysoké počty vysílaných sportovců na reprezentační akce neodráží skutečnou výkonnost české reprezentace ve srovnání se světem (viz tabulka č. 10.). Finanční možnosti ČAS v posledních letech také umožnily na tyto akce vysílat větší výpravy. Je otázkou, zda relativně „jednoduchá“ účast ve výpravě na mládežnickou akci vedla k větší motivaci a následnému výkonnostnímu růstu do dospělých kategorií. Domníváme se, že relativně jednoduché dosažení reprezentační úrovně mohlo vést (spolu s jinými faktory) k uspokojení s výkonem nadstandardním pro české poměry, ale průměrným ve srovnání se světem.

Nominační kritéria se stala příliš obsáhlá, nepřehledná a snažila se podchytit všechny možné varianty nominace. Nominační kritéria z let minulých málo odrážela pohled odborného týmu TR k vyslání sportovců na základě budoucího potencionálu sportovce.

Tabulka sportovců, kteří se zúčastnili MEU23 a mají další účasti na světových soutěžích dospělých v dalších letech.

Pro ilustraci významu nadprůměrného výkonu v mládežnických kategoriích uvádíme analýzu přechodu českých reprezentantů U23 do seniorské reprezentace. Je evidentní, že pravděpodobnost přechodu do dospělé reprezentace roste s výkonem na ME U23. Zatímco u finalistů se toto procento pohybovalo na 75 % a lépe, tak souhrnně u všech účastníků se jednalo o cca 45 %.

Články vrcholového sportu

Níže uvádíme přehled jednotlivých článků v atletice a jejich význam pro vrcholovou atletiku .

Atletické oddíly a kluby (AK)

AK jsou základním článkem a zajišťují základní podmínky pro sportování svých členů.

Cíl: zachytit talenty, vytvářet širokou členskou základnu, dostupnost atletiky, popularizace atletiky v obci.

Silné stránky: široká členská základna

Rizika: Nedostatečná a chátrající infrastruktura, nedostatek kvalitních trenérů, neochota spolupráce s vyššími články.

Sportovní střediska U16 (SpS)

SpS zajišťují širokou síť podpory atletických oddílů a atletických klubů v rámci České republiky s kvalifikovanými trenéry a odpovídajícím zázemím. SpS zabezpečují sportovní přípravu atletů žákovských kategorií (U16). Navazují na projekt atletika pro děti, a dále umožňují přechod do navazujícího programu SCM.

75 SpS v ČR:

Cíl: zajistit kvalifikované trenéry mládeže, zachytit talenty, vytvářet adekvátní členskou základnu, dostupnost kvalitní atletiky (zázemí, trenéři, soutěžní vyžití).

Počet členů: cca 8 500.

Finanční podpora ČAS – platy trenérů + podpora nejlepších atletů; celkem cca 25 000 000 Kč.

Silné stránky: široká členská základna, data monitoruje ČAS, garance vzdělanosti trenérů.

Rizika: přeceňování výkonnosti v této věkové kategorii, malý vliv na správné metodické působení, malá práce se získanými daty, omezené propojení do vyšších článků.

Sportovní centra mládeže U20 (SCM)

SCM zajišťují profesionální trenéři Českého atletického svazu na krajské a sekční úrovni pro kategorie U18 a U20. SCM podporují vybrané talentované atlety kategorií U18 a U20 v rámci společných srazů a výcvikových táborů, měření a vzájemné spolupráce. Na SCM navazuje koncept VSCM.

Podpora atletů SCM (a osobních trenérů) zahrnuje konkrétní akce a obsah:

sekční výcvikové tábory a testovací srazy
- dle sekce 2 až 3 akce ročně
- práce se sledovanými a vybranými atlety (kombinace limitů + sledování sekce + výsledků z krajských VT/TS)
- možnost propojení dospělé a mládežnické reprezentace (atleti i trenéři)
- cílená práce s osobními trenéry
- atletická edukace atletů a trenérů (pravidla, trénink)
- zdravotní prevence (základní fyzioterapeutická péče, zdravotní doporučení)
- návaznost na krajské akce, data pro sekční trenéry
- vzájemná motivace a obohacení
individuální podpora u atletů spolupracujících s dospělou reprezentací
krajský výcvikový tábor
- společný trénink vybraných atletů
- zdravotní a fyzioterapeutická prevence
- účast osobních trenérů
- cíleně vybraný program pro podporu rozvoje talentovaných atletů
- krajská spolupráce – možnost nastavení akce dle potřeby kraje
- vzájemná motivace a obohacení
krajský testovací sraz
- cíleně vybraná sada testovacích a preventivních ukazatelů pro určení limitačních faktorů u talentovaných atletů
- zdravotní prevence
- fyzioterapeutický základ
- pohybové testování
- nutriční základ
- edukace atletů
- motivační setkání atletů a trenérů
- data pro sledování atletické populace
- dlouhodobé sledování (4 roky, plus návaznost na SpS).

Cíl: zachytit a rozvíjet talenty, monitoring atletů, péče o talenty a prevence zranění, podpora motivace, edukace a rozvoj osobních trenérů.

Počet členů: cca 400, z toho cca 80 reprezentantů SCM.

Finanční podpora ČAS – platy trenérů SCM, VT a testovací srazy – cca 25 000 000 Kč.

Silné stránky: monitoring talentů, garance kvality trenérů SCM, cílená práce zodpovědného trenéra sekce s talentem, mentorská a edukační práce sekčního trenéra směrem k osobnímu trenérovi, podpora práce s talenty v regionech – přehled o možnostech tréninku v rámci regionu (především v technických disciplínách), podpora motivace atletů, vypracovaná koncepce.

Rizika: chybná identifikace talentu (biologický věk, mentální předpoklady) – doposud přílišné hledisko striktních limitů, příliš široký záběr podpory.

Krajské atletické akademie (AA)

AA komplexně zajišťuje sportovní přípravu od mládeže do seniorských kategorií, a to s důrazem na propojení studia a sportu na krajské úrovni. Nabízí diferencovanou podporu zařazeným atletům kategorií U18, U20, U23 a seniorům do 26 let podle jejich úrovně a věku. AA vychází pro dané věkové kategorie z koncepcí dílčích článků ČPTM a spolupracuje s nimi.

Akademie zajišťuje:

pravidelnou regeneraci
fyzioterapii (akutní a preventivní)
VT
nutriční poradenství
zdravotní zabezpečení atletů (prohlídky + akutní péče)
společné tréninky atletů sekce
metodická činnost
vzdělávání trenérů a atletů
spolupráce se školami v regionu
platy trenérů.

2 akademie v ČR – akademie u AK Škoda Plzeň a Krajská atletická akademie Ostrava, z.s.

Cíl: zachytit a rozvíjet talenty v regionu, péče o talenty a prevence zranění, podpora motivace, edukace osobních trenérů, rozvoj atletiky v regionu, podpora skloubení sportu a studia.

Počet členů: 60.

Finanční podpora ČAS 1 500 000 Kč/akademie.

Silné stránky: monitoring talentů v regionu, cílená pravidelná práce zodpovědného trenéra sekce s talentem, pravidelná mentorská a edukační práce sekčního trenéra směrem k osobnímu trenérovi, podpora práce s talenty v regionech, podpora motivace atletů, podpora skloubení sportu a studia, rozvoj atletiky v regionu, síťování s organizacemi v regionu s cílem podpory atletů (SŠ, VŠ, zdravotnická zařízeníbaj.), finanční podpora municipalit.

Rizika: chybná identifikace talentu (biologický věk, mentální předpoklady), brzká podpora atletů a jejich „rozmazlení“.

Sportovní gymnázia (SG)

SG s kmenovým sportem atletika jsou součástí Článků péče o talentovanou mládež. Zřizovatelem gymnázií jsou kraje, působí na nich kvalifikovaní trenéři atletiky, kteří mají podporu Českého atletického svazu.

Sportovní gymnázia nabízí atletům výborné zázemí pro skloubení kvalitního studia a atletického tréninku. Sportovní gymnázia zajišťují zejména:

kvalifikované trenéry
atletické tréninky v rámci výuky
podporu ve sportovní přípravě
sportovní zázemí
rehabilitační a regenerační možnosti
výcvikové tábory
kvalitní vzdělání.

14 sportovních gymnázií v ČR.

Cíl: vytvořit podmínky talentovaným atletům ke skloubení studia a sportu, rozvíjet talenty.

Počet členů: cca 380.

Bez finanční podpory ČAS.

Silné stránky: podpora motivace atletů, spojení školy a sportu, finanční zabezpečení jak atleta, tak trenéra, materiální zabezpečení tréninkového procesu.

Rizika: chybná identifikace talentu (biologický věk, mentální předpoklady), ukončení sportovní činnosti v průběhu studia, omezená možnost ČAS ovlivnit SG.

Vrcholová sportovní centra mládeže (VSCM)

VSCM podporuje vybrané talentované atlety kategorie U23 napříč Českou republikou příspěvkem na sportovní přípravu. Sportovní přípravu řídí osobní trenéři atletů.

Podpora atletů VSCM v podstatě kopíruje SCM.

Cíl: pokračovat v rozvoji talentů, péče o talenty a prevence zranění, podpora motivace především u skupin disciplín s vyšším věkem vrcholové výkonnosti.

Počet členů: cca 90, z toho cca 30 reprezentantů VSCM.

Finanční podpora ČAS – 1 400 000 Kč.

Silné stránky: podpora motivace atletů, následná finanční podpora sportovní přípravy, pokud atlet nepřejde do RSC, záchyt talentů, kteří dozrají v pozdějším věku.

Rizika: doposud kvantitativní pojetí VSCM (limity, finanční podpora, bez kvalitativního monitoringu), změna priorit u atleta v důsledku ukončení středoškolského studia a nástupu do zaměstnání, na VŠ, v důsledku životních změn změna regionu a trenéra, příliš široký záběr podpory.

Rezortní sportovní centra (RSC)

RSC podporují vybrané atlety, zařazené v reprezentačních výběrech na základě vysoké výkonnosti.

Existující tři RSC (ASC, CS-MV, VSC) jsou přímo řízeny svými ministerstvy. Fungují jako servisní pracoviště pro svaz. Chybí přímé řízení směrem ze svazu, a i organizačně jsou do jisté míry v přímém působení vedení jednotlivých RSC. Společná filozofie směrování je závislá na koncepční shodě. Není vytvořena dlouhodobá stabilní sociální podpora sportovců ani trenérů. Při podpoře se dává důraz na okamžitou výkonnost sportovce.

Všechny RSC se potýkají s generační obměnou trenérského týmu.

Cíl: Vytvářet podmínky materiální, personální, metodické, sociální atd. pro tréninkovou přípravu vrcholových sportovců. Zvyšování výkonnosti na základě všech poznatků s ohledem na vývoj ve sportu. Připravovat sportovce na reprezentační akce s krátkodobým i dlouhodobým výhledem.

Počet zařazených sportovců: cca 120

Počet trenérů a členů realizačních týmů: cca 35

Finanční zajištění všech tří RSC: cca 100 milionů Kč.

Silné stránky: Zakotvení v systému podpory vrcholového sportu, infrastruktura, tréninkové podmínky, zkušenosti s vrcholovým sportem, zabezpečení živobytí.

Rizika: motivace pro práci vrcholového trenéra (a otázka kvality trenérů), nedostatek talentovaných sportovců, nenávaznost na nižší články.

Z výše uvedeného je patrné, že současný systém vrcholového sportu, na jehož základě funguje atletické hnutí od talentovaných jedinců po reprezentaci, má pevně ukotvený základ, a to jak personálně-organizační, tak především finanční. Chceme-li profitovat z jeho článků (kluby, SpS, SCM, sportovních gymnázií, VSCM, akademií a RSC) je potřeba upozornit na jejich omezenou návaznost. Existující rozdílné přístupy a pohledy na zvyšování výkonnosti mezi mládežnickou kategorií a reprezentací. Doposud chyběla vyjasněná pozice v jednotlivých sekcích na úrovni reprezentace směrem k nižším článkům. Trenérské zabezpečení tréninkových skupin a také ambice trenérů jednotlivých článků nemají jasný rámec a jsou leckdy brzdou pro talentované jedince.

Honba za splněním limitů a vstupních kritérií do článků vrcholového sportu, vedou k nerovnoměrnému vývoji výkonnosti v závislosti na fyzické kondici a rozvoji technických dovedností. Nepřiměřené či nesprávné dávkování tréninkových prostředků v době, kdy se atlet vyvíjí přirozeným vývojem a dospíváním vede opět k nerovnoměrnému vývoji a v konečném součtu k absenci možné přidané hodnoty ve sportovní přípravě v dospělém věku.

Je potřeba upozornit na skutečnost, že některé články se navzájem překrývají a dublují svou činnost, leckdy mají i protichůdné postupy k dosažení cílů.

Jednotlivé články jsou dobře finančně zajištěny, chybí jim však jasná návaznost a výstupy z jejich činnosti.

Analýza zdravotního zabezpečení

Obecně i v rámci celého sportu je nutná změna koncepce péče o sportovce. Hlavní konzultace probíhají s MUDr. Velebovou, MUDr. Dostálem, prof. Kolářem, MUDr. Neumannem. V posledních dvou letech probíhá ve zdravotním zabezpečení (ZZ) atletické reprezentace generační výměna týmu, především lékařů. Je snaha o sestavení týmu z lékařů z celé ČR a zároveň různých odborností.

Z analýzy vyplývá:

daří se zabezpečit jednotlivé reprezentační akce kompaktním medical týmem
chybí navázání na péči oborů, které nejsou v přímé souvislosti s pohybovým a funkčním aparátem, ale může mít vliv na výkonnost sportovce (stomatologie, imunologie, alergologie atd.)
šéflékař reprezentace má enormní snahu o kvalitu vzdělávání, výběr doporučených kurzů a konferencí či jiných vzdělávacích akcí
chybí podpora svazu v oblasti osvěty ZZ
existuje obrovská́ nekvalita a rozdíly ve sportovních prohlídkách – v ČR historicky pouze kardiologická́ složka. Prohlídky jsou realizovány leckdy jen pro splnění zákonných povinností. Sledování zdravotního stavu pro úpravu tréninkového procesu je nedostatečné́
ceníky produktů služeb napříč českým sportem není dobře nastaveno, je předražený ceník ČOV na straně jedné a minimální částky úkonů mimo ČOV na straně druhé nedovolují pružné zabezpečení ZZ
probíhá malá komunikace trenérů, respektování doporučení ze strany medical týmu, chybí vzájemná a cílená spolupráce na stavu sportovce.

Metodický servis a využití vědeckých poznatků pro vrcholovou atletiku

Metodické oddělení, které má snahu rozvoje, především vinou malého počtu odborníků na ČAS zatím odborně ani kapacitně nedosahuje potřebám vrcholového sportu, tak jak to známe z minulosti.

Důležitou součástí vývoje ve sportu je fungující a akční metodický servis. Metodické oddělení ČAS realizuje:

vzdělávací systém ČAS. Byla provedena analýza vzdělávacího systému a probíhá proces nového nastavení. V současné době je ČAS ve fázi dokončování pro období 2022-2025. Výběr témat seminářů pro vrcholový sport je realizován dobrým výběrem témat i lektorů, chybí však koncepční návaznost a propojení témat k utvoření uceleného názorového pohledu na konkrétní problematiku
publikační činnost, realizace materiálů především oblasti mládeže. Pro potřeby vrcholové atletiky se v současné době nerealizují žádné publikační projekty
biomechanické analýzy, zaměření na existující testové baterie, především pro skokanské a vrhačské disciplíny, dále na překážky a štafety. Vzhledem ke skutečnosti, že nejsou návrhy na nové projekty měření ze strany trenérské obce, je tato oblast nenaplněna
tréninkový deník, finalizace softwaru a v současnosti uvádění do provozu pro atletické hnutí.

Nedostatky lze spatřovat v zavádění současných (nebo i znovuobjevených) tréninkových metod. Moderní sport nabízí nepřeberné množství měřitelných dat, která mají vědeckou oporu, a vedou k růstu výkonnosti. Využití těchto technologií, ale často i nových nenáročných poznatků, je na rozdíl od některých států (Německo, Norsko, Japonsko) v české trenérské obci spíše výjimkou. Tento postřeh dokresluje postřeh MUDr. Jiřího Dostála:

„V některých parametrech jako je například ekonomika běhu, anebo „total hemoglobin mass“ dosahují naši sportovci parametrů srovnatelných se širší mezinárodní konkurencí.

Základním skupinovým limitem je snížený aerobní výkon. Myšleno tím nedostatečné vybudování strukturálního základu, umožňující rychlou aktivní regeneraci, na kterém je následně možno stavět dlouhodobou velkoobjemovou přípravu.

Výrazným rizikovým faktorem u dívek je relativní ní energetický deficit, který se dá označit za skupinový problém. Většina členů reprezentačního a týmu má různý fyziologický profil i limitace a také úroveň pohybových schopností. Jen stěží lze zobecňovat.

Limitované znalosti a zkušenosti trenérů a sportovců v oblastech jako je zavodní a sportovní nutrice, vysokohorský trénink či další modulátory výkonu vedou ke stagnaci nebo zhoršení výkonnosti.

Pozorujeme nepochopení významu týmové spolupráce s odborníky různých oborů, souvisejících s vrcholovým sportem, jako nutné součásti přípravy .“

Komentář k systému zahraničních reprezentací

Systém podpory ve světě se vždy odvíjí od systému financování sportu, respektive příslušných organizací jednotlivých států. Ve většině zemí systém podpory mládeže a práce s ní stojí na oddílech. Na financování klubů se primárně podílejí municipality, loterie, sponzoři, příspěvky svazů a členské příspěvky členů.

Reprezentační výběry jsou financovány také z různých zdrojů, a to v závislosti na jejím nastavení státem. Některé NOV jsou zcela nezávislé a finance získávají pouze od sponzorů. Jiné státní příspěvek dostávají, a jsou financovány různou formou.

Co je odlišné? Většina svazů má zpracovanou dlouhodobou strategii svého rozvoje.

Společné pro všechny je výběr podporovaných sportovců na základě výkonnosti a predikce a umožnění profesionální přípravy zajištěním sociální jistoty zaměstnání a pravidelného příjmu se smlouvou na dobu delší než jednoho roku. S konkrétním zhodnocením a případnou realizací na další cyklus. Stejný model je uplatňován i k trenérům a realizačním týmům.

Některé svazy realizují podporu centrální přípravou, některé přerozdělují finance na základě výkonnosti jednotlivých sportovních cyklů.

Z některých publikací vyplývá důležitost realizace a sledování testování baterií. Výsledky jsou jedním z faktorů pro hodnocení a další predikci sportovce. Testování je většinou dlouhodobé a záležitostí osobního trenéra, realizačního týmu, a je posuzováno v souvislosti s výkonem jednotlivých atletických disciplín.

Ve vyspělých zemích existují sportovní vědecká pracoviště financovaná, buď přímo státem nebo prostřednictvím vysokých škol, která se formou služeb podílejí na implementaci vědy do vrcholového sportu.

Jen těžko lze určit správný systém podpory, každý vychází z tradic, státní politiky ke sportu a těžko definovaných faktorů daného státu.

SWOT ANALÝZA

Silné stránky	Slabé stránky
Zavedený svaz s dlouhou historií a sportovními osobnostmi.	Chybějící dlouhodobá strategie.
Fungování svazu pozitivně hodnoceno nadnárodními autoritami.	Schopnost sledovat dlouhodobé cíle.
Ukotvení článků vrcholového sportu.	Nevyužití potencionálu článků vrcholového sportu.
Podpora mezinárodního soutěžení na všech úrovních a fungující systém soutěží v ČR.	Chybějí trenérské „TOP“ osobnosti mladší generace.
Početná trenérská základna v rámci ČR.	Nedostatek nástrojů pro lepší motivaci trenérů, zaměstnanců, ale i klubů.
Realizace elektronizace interních procesů v organizaci.	Není možné ovlivnit nominační kritéria v dospělé reprezentaci.
Vytvořen základní systém zdravotního zabezpečení sportovců.	Pokles výkonnosti dospělé reprezentace ve srovnání se zahraniční konkurencí.
Finanční naplnění článků vrcholového sportu.	Systém ČPTM neodráží potřeby pro naplnění hlavních cílů reprezentace.
Příležitosti	Chybějící propojení na moderní vědu a výzkum, neschopnost filtrovat efektivní poznatky.
Využívat nové segmenty sportovního trhu.	Hrozby
Prohlubovat spolupráci a součinnost.	Zvyšování mezinárodní konkurence (zapojování nových zemí do mezinárodních soutěží, migrace sportovců).
Vytvářet si vazby na sportovce a trenéry.	Interpersonální vztahy a komunikace v rámci atletického prostředí.
Využívání dotačních programů pro rozvoj reprezentace, článků talentované mládeže a cílení na podporu trenérů a realizačních týmů.	Nedostatek zájemců o vrcholový sport z řad trenérů (finanční důvody).
Využití potenciálu RSC, SG jako servisních organizací pro svaz.	Odliv sportovců a trenérů (důvody motivační, příležitostní, finanční).
Uvědomění si postavení v tom či onom článku sportovní přípravy a potřebě naplnění cílů v jednotlivých věkových fázích sportovní přípravy.	Ztráta know-how v oblasti trenérství.
Výzkum a vývoj (zapojení dalších partnerů, prohloubení stávající spolupráce).	Nárůst nákladů, nedostatečné finanční ohodnocení trenérské práce.
Zkvalitňování služeb – na základě vývoje.	Neztotožnění se s filozofií svazu.
	Mediální adorace mládežnické atletiky.
	Absence koncepce rozvoje a údržby sportovní infrastruktury.

Závěry

Analýza zmapovala vnitřní i vnější prostředí ČAS. Snahou je nalézt problémy, možnosti dalšího rozvoje a vztahy mezi zjištěnými souvislostmi. Tato analýza pak byla výchozím bodem pro stanovení jednotlivých cílů Koncepce. Na tvorbě analýzy se podílel tým interních a externích zpracovatelů.

Silné stránky představují spíše obecné skutečnosti jako zavedené jméno organizace, ukotvení článků vrcholového sportu. Proti tomu stojí na straně slabých stránek skutečnosti především strategického charakteru, jako jsou absence efektivní koncepce sportovního úseku, motivace stát se trenérem v článku RSC. Z hlediska vnějších vlivů pak příležitosti vytvářejí potenciál rozvoje. Jedná se tak zejména o opatření směřující ke zlepšení vzájemné spolupráce na všech úrovních a zapojování optimálních postupů do tréninkového procesu.

Vzhledem k obsáhlosti celé problematiky uvádíme několik závěrů, které vyplývají z výše uvedeného a také postřehy či závěry pracovní skupiny, která se podílela na této analýze. Tyto závěry bude reflektovat návrhová část Koncepce rozvoje reprezentace.

solidní členská základna zaostává kvalitativně (vysoké počty neznamenají kvalitní úroveň dospělé atletiky)
- kvalita trenérů
- tělesná zdatnost mladých atletů
- infrastruktura (krajská města vs. nedostatečné kapacity velkých měst)
- omezený počet klubů, které se reálně mohou podílet na zlepšení reprezentace
velký prostor věnujeme mladším kategoriím oproti dospělé atletice
- finanční podpora klubů především na mládežnickou atletiku
- nastavení a preference soutěží
problém přechodu do starších kategorií
- problém velkého odchodu mezi kategoriemi, který roste exponenciálně k seniorské kategorii
- drtivá většina atletiky se odehrává ve starším žactvu a níže
roste světová úroveň výkonů v atletice
- nezachytili jsme tento trend na úrovni vrcholové atletiky
- nezachytili jsme tento trend při přechodu z mládeže do seniorské kategorie
- účast na vrcholných akcích bude vyžadovat elitní úroveň výkonnosti
pozice šéftrenéra nenabízí prostor pro kvalitativní práci
- stagnuje rozvoj sekcí a disciplín
- šéftrenér je spíše organizačním pracovníkem než hybnou silou české atletiky
- chybí odpovědní pracovníci pro dospělou atletiku
solidní struktura jednotlivých článků
- ale s omezeným propojením
- často technicistní ráz článků (rozdělení peněz podle počtu splněných výkonnostních kritérií vs. práce s atletem a trenérem)
- některé z článků rozpracované a připravené na další rozvoj pro kvalitativní práci (SCM, atletické akademie)
- omezený vliv na některé z článků (RSC, SG, kluby)
- nutné rozpracování osy identifikace a práce s talentem
metodika
- metodické oddělení dlouho neexistovalo a je poddimenzované pro potřeby vrcholového sportu
- chybí návaznost na univerzity a využití jejich potenciálu
- trenérská edukace je na vzestupu, stále však nedosahuje potřeb současné atletiky
- nízká úroveň aplikace moderních vědeckých poznatků v praktickém tréninku
lékařský servis
- omezené možnosti rozvoje
- zlepšující se situace v některých oblastech
- chybějící podpora v oblasti vzdělávání trenérů
- kvalitní medical týmy na akcích.

Doslov

Česká atletika již několik let prochází krizí, výsledky z posledních světových a evropských soutěží ukazují na zaostávání za těmi nejlepšími.

Argumenty poukazují na primární důvod poklesu výkonnosti, jako např. Problém generační výměny, leckdy špatná úroveň práce jednotlivých složek (a jejich podpůrných struktur) podílejících se na řízení tréninkového procesu, ale i v celkovém, dlouhodobém nastavení fungování jednotlivých subjektů kooperujících při zajišťování rozvoje atletiky.

Základní podmínkou pro vytvoření koncepce, která má ambici změnit negativní trend a nastavit pozitivní směr vývoje, je tato analýza současného stavu a identifikace příčin dnešních problémů. Stejně tak je nutné poukázat na jednotlivé „příběhy“ úspěšných atletů, nakolik jsou sportovci produktem systému vrcholového sportu a nakolik jiných nezávislých faktorů.

Co způsobilo, že se nepodařilo zachytit moderní trendy, že nám v tomto směru ujíždí vlak? Jsme schopni nalézt příčiny tohoto vývoje a případně se z nich poučit? Mezi špičkou v jednotlivých disciplínách již nejsou jen zástupci tradičních silných států. Elitní atleti se rekrutují i z kdysi atleticky rozvojových zemí. Co stojí za příčinami jejich úspěchů, jaké metody a tréninkové postupy používají a případně do jaké míry je tato úspěšnost výsledkem koncepčního přístupu té které země a nakolik pouze nesouvisejících individuálních aktivit?

Má generace dnešních dorostenců a juniorů na to, aby navázala na úspěchy svých předchůdců? Je schopná do budoucna obstát ve stále se zostřující konkurenci evropských a světových atletů? Je jejich přechod do dospělé kategorie plánován promyšleně? A má ve svém věku postavené základy vnitřního prostředí organismu, pohybových schopností tak, aby se staly v dalším vývoji samozřejmou součástí výkonnostního posunu?

Jedním z cílů pořádání soutěží kategorie U23 je pomoci překlenout často složitý přechod z juniorské atletiky do dospělého prostředí Není ale přílišný optimismus a adorace výsledků našich reprezentantů této a juniorské kategorie kontraproduktivní, nezpůsobuje v konečném důsledku spíše výkonnostní stagnaci?