Barbora Dibelková-Pitáková
Nejúspěšnější žena v historii české chůze Barbora Dibelková-Pitáková zdaleka nežije pouze atletikou. Současně se sportovní kariérou se intenzivně věnovala studiu medicíny na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a kvůli němu je schopna třeba obětovat i část své atletické přípravy. Možná i proto Barbora přistupovala i k těm nejvýznamnějším sportovním událostem se stoickým klidem, sport bere jako zálibu. „Říká se, že člověk by měl dělat jednu věc pořádně, ale já si takhle vždycky dobře vyčistím hlavu. Jsem takhle ráda, oboje mě hrozně baví, obohacuje mě to,“ vysvětluje.
Ve dvaadvaceti letech už poznala atmosféru všech vrcholných atletických soutěží kromě mistrovství Evropy seniorů. Právě sezóna 2005 pro ni byla zlomová.
Bára se postarala o jedno z velkých překvapení MS v Helsinkách 2005. Strhující závod na 20 km, v jejímž průběhu se pohybovala ve druhé desítce, dotahovala do posledních metrů až na skvělé páté místo. V samotném závěru přitom měla plno sil a závodnice před ní se musely strachovat o svá umístění. „Trenér říkal, že kdyby se šlo na 21 kilometrů, tak je to určitě medaile. Ale to je jenom kdyby,“ smála se v cíli šťastná svěřenkyně Iva Pitáka. „Před ní to bylo úplně mrtvé,“ metaforoval trenér stav čtvrté Španělky Vascové a bronzové Portugalky Feitorové v závěrečném kilometru. Za bronzovou medailí Bára zaostala pouhých 21 vteřin. Po protnutí cílové pásky navíc svítil na ukazateli u jména české reprezentantky čas 1:29:05, kterým Bára pokořila vlastní národní rekord téměř o dvě minuty.
Vyrovnaný závod s ruskou elitou absolvovala měsíc před Helsinkami na mistrovství Evropy do 22 let. Tempo udávala Bára do šestého kilometru, poté už se o vedoucí pozici střídaly ruské favoritky Kaniskinová a Petrovová, ale českou soupeřku nedokázaly setřást. V závěru sice měly více sil a došly si pro zlato i stříbro, Bára se však udržela na bronzové pozici, když navíc musela čelit dvěma napomenutím od rozhodčích. „Jsem spokojená, že se ten závod takhle vyvíjel a že jsem s Ruskama šla vyrovnaně. Měla jsem problémy s rozhodčími, tak už jsem v závěru nechtěla riskovat a šla na jistotu na bronz,“ doplnila v cíli česká rekordmanka.
V sezoně 2006 se Barbora sportovně trochu odmlčela. Na MČR v Poděbradech nedokončila, vidět jí bylo na kolech extraligy. Bylo to však ticho před bouří (ač ne atletickou), neboť v lednu 2007 se Barboře narodil syn Matěj. Přesto šťastná maminka avizovala, že kromě svatby chce v tomto roce ještě stihnout návrat k chůzi. A to se i povedlo. Na Evropském poháru v chůzi obsadila 27. místo a dostala "divokou kartu" pro start na světovém šampionátu v Ósace. V Japonsku došla Dibelková do cíle na 20. místě. Bohužel sezona 2008 se Barboře nevyvedla, přesto se v ní udál významný krok, když se vdala za Iva Pitáka, trenéra a otce Matěje. Na konci ledna 2010 přibyla do rodiny Pitákových dcera Adélka.
