Barbora Malíková
Barbora Malíková začala s atletikou poměrně brzy. Stalo se tak ve čtvrté třídě základní školy. Od začátku si ji pod svá křídla vzala trenérka Jana Gellnerová, která ji následně dovedla k velkým mládežnickým medailím. Již v žactvu Malíková ukazovala, že je nesporným talentem, když postupně posouvala národní rekordy své kategorie na trati 300 metrů, a navíc ještě v žákovském věku se blýskla i velmi kvalitním časem na čtvrtce, když ji zvládla za 54.85.
S přechodem do dorostenecké kategorie tak neměla absolutně žádný problém. To potvrdila již v průběhu halové sezóny 2017, kdy jasně ovládla dorostenecké mistráky a zdatně konkurovala i dospělým. Na mistrovství České republiky mužů a žen výrazně potrápila favorizovanou Marcelu Pírkovou a finišovala za ní o pouhé čtyři setiny zpět na stříbrné pozici v novém halovém dorosteneckém národním rekordu 54.20. V letě pak přišla první velká medaile a hned měla tu nejcennější hodnotu. Na mistrovství světa do 17 let se postupně zlepšovala, až ovládla i samotný finálový závod a stala se dorosteneckou světovou šampionkou v dalším dorosteneckém českém rekordu 52.74. Přitom byla jednou z nejmladších závodnic ve startovním poli. Jen o necelé dva týdny později pak v maďarském Györu vybojovala na Evropském olympijském festivalu mládeže stříbrnou medaili.
Neméně úspěšný pro ni byl i rok 2018. Na MČR juniorů a dorostu pod otevřeným nebem zvolila pro svůj start osmistovku, kde jasně dominovala, když si v sólo závodě doběhla nejen pro titul, ale také pro dorostenecký národní rekord 2:03.51. Na Zlaté tretře v Ostravě vylepšila časem 37.86 české dorostenecké historické maximum na třístovce. Roli favoritky pak potvrdila na mistrovství Evropy do 17 let, které hostil opět Györ. Po roce si odtud opět odvezla medaili a tentokrát byla zlatá. I tentokrát posunula hodnotu vlastního dorosteneckého národního rekordu na 52.66. Na sklonku sezóny odcestovala ještě na mládežnické olympijské hry do Buenos Aires. Ani v Argentině nenašla přemožitelku a vystoupala na nejvyšší stupínek.
V roce 2019 vynechala halovou sezónu a své síly soustředila na tu letní, kde pro ni bylo vrcholem mistrovství Evropy juniorů, kde chtěla prodloužit svou medailovou sérii, a to se jí ve švédském Boras také podařilo, když si doběhla pro evropský bronz. Dalo by se říct, jak již tradičně, opět svůj úspěch ozdobila českým rekordem, tentokrát tím juniorským, když zvládla jeden okruh za 52.37 a vymazala letité maximum Taťány Kocembové. Odbyla si také premiéru v dospělé reprezentaci, když byla členkou úspěšné smíšené štafety na 4x400 metrů na Evropských hrách v Minsku.
Halu nešla Barbora ani v nadcházející sezóně 2020. O to lepší však byly její výkony pod otevřeným nebem. Na MČR v Plzni trochu nečekaně porazila Ladu Vondrovou a zvítězila v novém českém juniorském rekordu 51.65. Stala se také osmou nejrychlejší ženou české historie na této trati. První dva starty si také připsala v Diamantové lize, když startovala na mítincích ve Stockholmu a Římě. Národní historické juniorské maximum překonala také na osmistovce, kterou v Ostravě proběhla za 2:03.14.
Barbory výkonnostní progres se nezastavil ani v roce 2021. Na mistrovství ČR ve Zlíně jasně dominovala v novém osobním rekordu 51.23. Stejný čas také zopakovala ve finále mistrovství Evropy do 23 let v Tallinnu, kde svedla dramatický souboj o vítězství s Ladou Vondrovou a vystoupala na stříbrný stupínek. K tomu byla ještě finišmankou zlaté štafety na 4x400 metrů. Zazávodila si také na olympiádě v Tokiu, kde skončila její cesta v rozběhu a v celkovém hodnocení byla čtyřiatřicátá.
