Helena Fibingerová

Paní Helena Fibingerová se narodila 13. července 1949 Víceměřicích. S atletikou začala ve svých patnácti letech ve Spartaku Uherské Hradiště u trenéra Přílezského, rok nato už se ale přesunula do Gottwaldova (nynější Zlín), kde působila v letech 1965-67. Studovala pedagogiku, psychologii a tělesnou výchovu. Po maturitě (1968) pokračovala do Ostravy a pod vedením Jaroslava Šmída, svého pozdějšího manžela, dosáhla ve vítkovickém oddíle v následujících dvou desetiletích mimořádných úspěchů.
V jedinečné kariéře paní Heleny Fibingerové se obzvláště vyjímají světové zlato, olympijský bronz, osm titulů z halového mistrovství Evropy a vytvořila tři světové rekordy na dráze, šestkrát překonala nejlepší světový výkon v hale, přičemž halový světový rekord 22,50 z roku 1977 je dosud platný.

Reprezentační dres oblékla poprvé ve svých osmnácti letech na závodech olympijských nadějí ve východoněmeckém Rostocku. Téhož roku si připsala svůj první start i za dospělé, a to na mezistátním utkání s Maďarskem v Košicích. V roce 1970 se stala v Ostravě poprvé federální rekordmankou ve vrhu koulí. V letech 1972 až 1977 pak jako první československá koulařka překonala 17, 18, 19, 20, 21 i 22 metrů. Je držitelkou 25 československých rekordů. Reprezentovala nás ve 42 mezistátních utkáních, nejvíce ze všech žen. Více než dvacet let reprezentovala naši republiku, což je světový unikát. Vytvořila tři světové rekordy na dráze výkonem 21,57 metru, 21,99 metru a 22,32 metru a šestkrát překonala nejlepší světový výkon v hale.

Na své první olympijské hry odjela do Mnichova 1972, kde skončila sedmá. V roce 1974 poprvé vylepšila světový rekord pod otevřeným nebem, podařilo se jí to výkonem 21,57 v Gottwaldově. V závěru sezóny 1976 se pak přiblížila na jediný centimetr 22metrové hranici, stalo se to opět na domácí půdě, tentokrát v Opavě. To už měla ze své druhé olympiády v kapse bronz, který vybojovala v kanadském Montrealu.

Helena Fibingerová, 22,50 m, Jablonec nad Nisou a 19. únor 1977 – to jsou údaje, které zůstávají zapsány v kolonce halového světového rekordu i o více než čtyři dekády později. V květnu téhož roku se provdala za svého trenéra Jaroslava Šmída. Povedený rok pak završila v Nitře, kde do třetice pokořila venkovní „svěťák“ výkonem 22,32.

Mistrovství Evropy v hale se pro ni stalo jejím nejúspěšnějším polem co do počtu medailových úspěchů. Využila takřka dokonale každoročního pořádání akce a k osmi titulům přidala ještě tři stříbra, což z ní činí nejúspěšnější a jen stěží dostižitelnou atletku historie halových mistrovství Evropy. Na kontinentálním šampionátu pod otevřeným nebem pak posbírala tři cenné kovy, stříbra z Prahy 1978 a Athén 1982, k tomu bronz předtím z Říma 1974. K vrcholům její kariéry v globální konkurenci pak patří vedle olympijského bronzu titul mistryně světa z Helsinek 1983.

Jak sama říká, její srdce patří atletice, a proto i po skončení úspěšné sportovní kariéry nadále velmi významně atletiku podporuje. Jako prokuristka marketingové agentury Českého atletického svazu Česká atletika, s. r. o. úspěšně působí na poli sponzoringu a marketingových aktivit již 32 let. Pro atletiku získala mnoho významných partnerů a firem. Působila také jako místopředsedkyně Rady České televize. V Uherském Ostrohu, kde žije, spoluvlastní pekárnu. V rámci přípravy pražského halového mistrovství Evropy 2015 se jako jedna z největších legend české atletiky stala šéfkou ambasadorského projektu, jehož cílem bylo zpropagovat vrcholnou akci širokému publiku. V témže roce 2015 jí bylo prezidentem republiky uděleno státní vyznamenání za skvělou reprezentaci svojí vlasti a obrovský přínos v oblasti sportu. Toto státní vyznamenání bylo již třetím v jejím životě. V roce 2019 a 2023 získala prestižní ocenění Evropské atletiky nejprve „European Athletics Women Leadership Award“ a později „EA Member Federation Award“, kterými je oceňována celoživotní práce pro atletiku. 

Statistická data:

1973 – Halové mistrovství Evropy – zlato

1974 – Halové mistrovství Evropy – zlato

1974 – Mistrovství Evropy – bronz

1975 – Halové mistrovství Evropy – stříbro

1976 – Olympijské hry – bronz

1977 – Halové mistrovství Evropy – zlato

1977 – Světový pohár – 2. místo

1978 – Halové mistrovství Evropy – zlato

1978 – Mistrovství Evropy – zlato

1979 – Světový pohár – 2. místo

1980 – Halové mistrovství Evropy – zlato

1981 – Halové mistrovství Evropy – stříbro

1981 – Světový pohár – 2. místo

1982 – Halové mistrovství Evropy – stříbro

1982 – Mistrovství Evropy – stříbro

1983 – Halové mistrovství Evropy – zlato

1983 – Mistrovství světa – zlato

1984 – Halové mistrovství Evropy – zlato

1985 – Halové mistrovství Evropy – zlato

1985 – Světový pohár – 3. místo

1985 – GP IAAF – 1. místo

1987 – GP IAAF – 1. místo