Jan Poděbradský
Historie české atletiky si Jana Poděbradského zapamatuje možná spíše než jako vícebojaře jako výborného čtvrtkaře. V této disciplíně se postupně zlepšoval, až se dostal na čtvrté místo historických tabulek.
První významnější úspěchy na sportovním poli zaznamenal odchovanec ZŠ Jeseniova a Gymnázia v Přípotoční v roce 1993. Druhý červencový víkend si v EP ve vícebojích udělal osobní rekord v desetiboji 7329 bodů a pomohl družstvu mužů (Dvořák, Poděbradský, Kvasov) k postupu do extraligy pro příští rok.
Již v srpnu téhož roku si na mistrovství Evropy juniorů v San Sebastianu vylepšil znovu své maximum (7396 b.) a získal stříbrnou medaili za Švédem Christerem Holgerem. "Stříbro je dobré, ale chtěl jsem vyhrát," svěřil se tehdy Poděbradský pro časopis Atletika. "Zbabral jsem dálku. A těch sto bodů mi moc chybělo. Uděl jsem si osobáky na čtvrtce, stodesítce, v patnáctistovce a samozřejmě v desetiboji."
Na mistrovství světa v Aténách v roce 1997 se Poděbradský kvalifikoval na čtvrtce. Při svém prvním světovém šampionátu skončil v rozbězích, když byl mezi 50 čtvrtkaři pátý v sedmém rozběhu (46.52). "V poslední stovce se ukázalo, že nejsem vyzávoděný. Škoda zimních a jarních zranění. Na postup to však nebylo, na Johnsona jsem se díval hodně zezadu," přiznal nejlepší čtvrtkař mezi evropskými desetibojaři.
V roce 1998 se konalo halové mistrovství Evropy a Poděbradský splnil nominační limit pro Valencii v pražské Stromovce. "Musím přiznat, že mě straší letitý Kolářův český rekord. Už by si pomalu zasloužil vymazat. Kéž by to bylo ve Valencii. Tam nejedu vypadnout do rozběhu. Tajně věřím ve finále." To si přál atlet pražské Dukly před odletem. Ve Valencii sice postoupil do semifinále, ale v něm dvakrát šlápl na čáru a byl diskvalifikován. "Je to škoda," komentoval po závodě. "Určitě bych měl býval osobák, ale čtvrté místo na finále stejně nestačilo."
Formu Poděbradský v tomto roce měl. Na 400 metrů si zaběhl svůj nejlepší čas v kariéře (45.92), čímž se zařadil na čtvrté místo českých historických tabulek. V létě se na budapešťském Népstadionu konalo mistrovství Evropy a Jan Poděbradský běžel čtvrtku i dlouhou štafetu. V semifinále individuálního závodu měl první dráhu a doběhl pátý v druhém životním čase 46.01. Od postupu ho dělilo jen 0.08 s. "Jsem zklamaný. Měl jsem si zlepšit osobák, alespoň o půl vteřiny," litoval později. Ve štafetě v sestavě Poděbradský - Štejfa - Bláha - Mužík postoupil do finále a skončil na sedmém místě. Nutno však v zájmu objektivity dodat, že našim barvám pomohla diskvalifikace Francouzů.
Svou "velkou" medaili si svěřenec Dalibora Kupky přivezl jako člen zlaté štafety z halového mistrovství Evropy ve vlámské metropoli Gent. Sestava Mužík - Poděbradský - Tesařík - Bláha zaběhla ve finále čas 3:06.10, což byla hodnota nového reprezentačního rekordu. Druzí skončili Němci a třetí Maďaři. "Před závodem mi bylo hrozně. Táhl mě lýtkový sval a moc to bolelo," řekl překvapeným novinářům Jan Poděbradský vzápětí. "Nechtěl jsem to ale klukům zkazit. Hned po předávce od Jirky Mužíka mi píchlo ve svalu, ale dalo se to vydržet."
Svoji aktivní kariéru ukončil Jan Poděbradský v roce 2004 a od té doby pouze "vypomáhá" svými výkony družstvu SK ZŠ Jeseniova Praha ve II. lize podle potřeby.