Josef Doležal
Josef Doležal byl nejslavnějším českým chodcem všech dob, živoucím důkazem chodecké dlouhověkosti. Ještě po pětasedmdesátce si denně zaklusal 10 km, zacvičil s činkou, zaplaval a rozdával spokojené úsměvy v sauně Dukly na Julisce, kde pracoval po odchodu do důchodu.
Narodil se v Příbrami, ale mládí prožil v Praze v Břevnově. Začínal jako většina kluků s fotbalem. Dotáhl to v SK Břevnov, vedle později slavných hráčů Vejvody a Zmatlíka, až do I. divize, a dokonce reprezentoval Prahu.
V roce 1939 však Doležala potkala operace kolena. S fotbalem byly problémy, a tak se víc věnoval chůzi, ke které přičichl již ve třinácti letech. Zúčastnil se při národním chodeckém mistrovství náborových závodů na Strahově a vyhrál na dvoukilometrové trati časem 11:16.4 min. Mezitím sportoval v břevnovském Sokole a chodil za břevnovské turisty. Později závodil za AC Praha, Sokol Střížkov, Sokol Hutní prodejna, Spartu a ÚDA, nyní Duklu.
V roce 1941 byl 24. chodcem světa na trati 10 km. Jeho sportovní kariéru však přerušila válka. Byl „totálně“ nasazen do Německa, kde prožil téměř tři roky. Při cestě z bombardovaného Berlína, na jaře 1945, šel svojí nejdelší trať s cílem v Praze. Odměnou mu nebyla medaile, ale návrat domů.
Po válce začal opět trénovat. V té době bylo u nás mnoho výborných chodců v čele s Balšánem a bratry Buhlovými a nebylo snadné prosadit se do reprezentace. Doležal byl vyučený sazečem, a tak trénoval většinou ráno a večer v Dolních Počernicích, kam se přiženil.
Největších úspěchů dosáhl v padesátých letech. Z ME v Bruselu (1950) si přivezl 4. místo z tratě 50 km. Na OH v Helsinkách získal stříbrnou medaili právě na této trati. Prohrál jen se slavným Italem Dordonim, také díky své krátkozrakosti. Neviděl pár desítek metrů před sebou vyčerpaného Itala. Tomu však porážku ještě mnohokrát oplatil.
O dva roky později, při ME v Bernu, zvítězil první den na „desítce“ a o 24 hodin později byl stříbrný v závodě na 50 km. Doležalovou srdeční záležitostí byl závod Praha-Poděbrady. Dodnes se nemůže dopočítat, kolikrát vlastně šel tuto slavnou padesátku. V letech 1946-55 vyhrál osmkrát a z toho sedmkrát za sebou. Naposledy šel slavný závod ještě v 62 letech za neuvěřitelných 5:11.24 hod. Osobní rekord z Poděbrad měl hodnotu 4:15.13.8 a byl z roku 1957. Tento závod měl premiéru již v roce 1893, ale pravidelně se chodil až od roku 1929. Svoji nejrychlejší desítku (43:31.6) šel Doležal o čtyři roky dříve. Byl to v té době nejlepší čas na světě.
Josef Doležal věřil na své číslo 12. Vždyť se narodil 12. 12., vytvořil 12 světových rekordů a desítky čs. rekordů a nejlepších výkonů. Jeho syn Josef se narodil také 12., i když března. Nejdéle vydržel v naší rekordní listině Doležalův čas na 30 km 2:21.38.6 hod. z roku 1952 a to plných 26 let.
Celkem získal 25 domácích mistrovských titulů, sedmkrát vyhrál závod Praha-Brandýs, pětkrát byl první na trati Praha-Mělník. Pyšný byl i na velký souboj o světový rekord na 5 mil, který vyhrál v Manchesteru, na svá dvojnásobná vítězství na festivalech mládeže ve Varšavě a Bukurešti. Naposledy reprezentoval ČSR ve svých 46 letech v italském San Remu.