Lada Vondrová

Lada Vondrová
Datum narození: 6. 9. 1999
Oddíl: Univerzitní sportovní klub Praha
Trenér: Jan Volejník
Disciplíny: 400 m, 400 m př.
Úspěchy: 2015: MS17-400 m př./SF; 2016: ME17-400 m př./SF-DNS, MSJ-4x400 m/7.; 2017: MEJ-400 m př./7.; 2018: HMS-400 m/SF, 4x400 m/R, ME-400 m/R; 2019: HME-400 m/R, ME22-400 m/2., 400 m př./6., MS-400 m/SF, 4x400 m mix/R; 2021: HME-400 m/R, MS štafet-4x400 m mix/R, ME22-400 m/1., 4x400 m/1., OH-400 m/SF; 2022: HMS-400 m/R, MS-400 m/SF, ME-400 m/SF, 4x400 m/R-DQ; 2023: HME-400 m/5., 4x400 m/4., MS-400 m/SF, 4x400 m mix/3.; 2024: HMS-400 m/SF, 4x400 m/R, MS štafet-4x400 m/R, 4x400 m mix/R, ME-4x400 m mix/6., OH-400 m/OB
Osobní rekord: 400 m: 50.92 (2023), 51.41h (2024), 400 m př.: 56.78 (2019)
 

Lada Vondrová začala s atletikou poměrně pozdě. Do patnácti let se věnovala výhradně fotbalu, kde to dotáhla dokonce až na reprezentační úroveň. Postupně však přišla na chuť královně sportu. Velmi záhy poté, co se začala naplno věnovat atletickému tréninku, přišlo rapidní zlepšování. Hned při její první závodní sezóně v roce 2015 se jí podařilo kvalifikovat na dorostenecký světový šampionát, který hostilo kolumbijské Cali a hned z toho byl na čtvrtce překážek postup do semifinále. Lada svou všestrannost ukazovala i ve vícebojích, kdy pravidelně vozila z domácích šampionátů své kategorie medaile.

V sezóně 2016 pro ni bylo vrcholem mistrovství Evropy do 17 let v gruzínském Tbilisi. Její vystoupení na tomto šampionátu však výrazně ovlivnily zdravotní problémy. Rozběh ještě v horečkách zvládla a postoupila do semifinále. Do něj už ovšem nenastoupila. Přesto přímo z Tbilisi odcestovala na mistrovství světa juniorů v polské Bydhošti, které v podstatě na dorostenecký evropský šampionát navazovalo a pomohla české štafetě na 4x400 metrů k sedmému místu.

O rok později přišla první individuální finálová účast na velké mezinárodní akci. Na mistrovství Evropy juniorů v italském Grossetu si v semifinále čtvrtky překážek vylepšila osobní rekord na 58.89 a zajistila postup do boje o cenné kovy. Ve finále pak doběhla na sedmém místě.

Již v průběhu halové sezóny 2018 Lada výrazně zrychlila i na hladké čtvrtce. Hned svůj úvodní start proměnila v nový český juniorský národní rekord 52.95, čímž splnila limit na halový světový šampionát v Birminghamu. Při své premiéře na velké mezinárodní akci mezi dospělými se pak vůbec neztratila, když postoupila do semifinále a obsadila konečné třinácté místo. Se štafetou na 4x400 metrů pak byla sedmá. V létě si zazávodila také na mistrovství Evropy v Berlíně, kde se jí bohužel nepodařilo postoupit z rozběhu na 400 metrů.

Postupný výkonnostní růst pokračoval i v následujícím roce 2019. V hale ovládla čtvrtku na domácím šampionátu v novém osobáku 52.67. Na halovém evropském šampionátu v Glasgow pak skončila její cesta v rozběhu. Dařilo se jí také pod otevřeným nebem. Na mistrovství České republiky do 22 let získala double na tratích 400 metrů a 400 metrů překážek, když v obou disciplínách vylepšila rekord šampionátu na 52.13 a 56.78, což pro ni byly další osobáky. Stejně náročnou kombinaci zvolila i na mistrovství Evropy do 22 let ve švédském Gävle, kde musela během tří soutěžních dnů zvládnout pět náročných startů a mise to byla úspěšná. Na hladké čtvrtce vybojovala stříbrnou medaili a na té překážkové obsadila velmi pěkné šesté místo. To však nebylo z její strany vše. Na mistrovství České republiky můžu a žen v Brně brala titul v dalším vylepšení kariérního maxima na hladké čtvrtce, když proběhla cílem vítězně za 51.71, a to byl výkon, kterým splnila limit pro start na mistrovství světa v Dauhá. Také v Kataru si vedla statečně a ve světové konkurenci se dokázala probít do semifinále.

Ač v sezóně 2020 chyběl mezinárodní vrchol, Lada Vondrová se nacházela v parádní formě. V hale i pod otevřeným nebem překonávala své osobní rekordy v podstatě na všech tratích. Na čtvrtce získala halový titul v čase 51.82, čímž se zařadila na šesté místo českých historických tabulek. V létě pak byla ještě rychlejší. Při extraligovém kole na pražské Julisce prolétla jeden okruh za 51.35 a upevnila si sedmé místo v našich historických statistikách. V Monaku si pak odbyla i svou premiéru v Diamantové lize. Následně startovala i ve Stockholmu. 

Rok 2021 byl pro Ladu veleúspěšný. V hale si s přehledem doběhla pro mistrovský titul a následně nás reprezentovala na HME v Toruni, kde prožila zklamání, když vypadla již v rozběhu. Na mistrovství Evropy družstev v Kluži pomohla českému týmu k postupu do Superligy druhým místem. Naplno pak zazářila na mistrovství Evropy do 23 let v estonském Tallinnu, kde si dosprintovala pro titul v novém osobním rekordu 51.19. Druhé zlato pak přidala se štafetou na 4x400 metrů. Na výbornou si vedla i při své olympijské premiéře. V Tokiu dokázala postoupit do semifinále díky dalšímu posunutí kariérního maxima na 51.14 a celkově obsadila 23. místo. 

Lada zahájila sezónu 2022 ziskal halového tiulu na mistrovství ČR a následně nás reprezentovala na HMS v Bělehradě. Ze srbské metropole ovšem ojížděla zklamána, jelikož i díky kolizi s jednou ze svých soupeřek vypadla už v rozběhu. Pod otevřeným nebem si vytvářela osobní rekordy napříč disciplínami jako na běžícím páse. Domácímu šampionátu na 400 metrů dominovala v osobním rekordu 51.13. Na mistrovstvsí světa v Eugene se jí podařilo postoupit do semifinále a téhož dosáhla i na evropském šampionátu v Mníchově. Tam ovšem měla finálové ambice. 

Na rok 2023 se Lada začala naplno připravovat se svým přítelem Janem Volejníkem. Spolupráce přinesla ovoce hned v hale, kde si zlepšila osobák pod střechou na 51.57 při Czech Indoor Gala. Na HME v Bělehradě se probila do svého prvního velkého finále, kde díky dalšímu kvalitnímu času (51.73) obsadila páté místo. Na ME družstev v Chorzówě si odskočila na dvoustovku (11. místo), se smíšenou čtvrtkařskou štafetou - sestava Krsek, Petržilková, Müller, Vondrová - se radovala z českého rekordu 3:12.34 a ze zlata v rámci Evropských her. Na světovém šampionátu v Budapešti slavila s mixem senzační bronz - v kvartetu vystřídal Müllera Šorm - opět v národním maximu 3:11.98. Druhý den ráno po dvou štafetových startech zdolala poprvé metu 51 vteřin a časem 50.92 se kvalifikovala nejen do semifinále (v něm její cesta na MS skončila), ale také na OH do Paříže.

Také sezóna 2024 začala pro Ladu velmi nadějně. Na domácím halovém šampionátu si vylepšila časem 51.41 kariérní maximum pod střechou a upevnila si tehdy pozici páté nejrychlejší Česky historie na halové čtvrtce. Na HMS v Glasgow pak postoupila do semifinále. Letní sezónu v jejím podání bohužel výrazně ovlivnily přetrvávající respirační potíže, které ji trápily už od World Relays na Bahamách. Na mistrovsví Evropy v Římě nastoupila pouze do smíšené štafety na 4x400 metrů a poté se odhlásila z individuálního startu. Snažila se dát do kupy směrem k olympijským hrám v Paříži, ale ani tam nebyla ve své kůži a nepostoupila z rozběhu. Následně se rozhodla předčasně ukončit sezónu, na kterou rozhodně nebude vzpomínat v dobrém. 

Fotogalerie