Ludmila Formanová
Ludmila Formanová se narodila 2. ledna roku 1974 ve Žlebech u Čáslavi. V nedalekém Golčově Jeníkově žije její trenérka, Jarmila Kratochvílová. „Tenhle kraj je pro mě tak akorát, nikam bych se nestěhovala, mám tu klid a pohodu,“ prohlašuje Lída. „A setkání s Jarmilou mne ovlivnilo na celý život. Odmala byla můj vzor a to, že bydlíme tak blízko, je moje velká klika.“
Základní školu absolvovala ve Žlebech, střední v Čáslavi. Do místního atletického klubu ji přivedla babička, když bylo Lídě třináct let.
Svou slavnou sportovní kariéru pod vedením Jarmily Kratochvílové odstartovala Lída v roce 1993 vítězstvím na juniorském mistrovství Evropy v San Sebastiánu. O dva roky později se podílela na štafetovém titulu vicemistryň světa v hale.
Následující sezonu se halové mistrovství Evropy konalo ve Valencii. Na Španělsko měla Formanová ty nejlepší vzpomínky, vždyť před pěti lety na jeho půdě vstoupila do světa velké atletiky. V březnu 1998 hala ve Valencii aplauduje nové evropské šampionce, stala se jí čtyřiadvacetiletá Češka Ludmila Formanová. V tu chvíli ještě netušila, jaké sportovní okamžiky jí Pyrenejský poloostrov připraví později.
Svou nadvládu v hale potvrdila Lída i za rok v nejlepší světové konkurenci a získala titul mistryně světa. S touto vizitkou odjížděla i na letní světový šampionát do Sevilly, ale sama se necítila jako favoritka, byly tu zkušenější závodnice – Grafová, Mastěrkovová, Milesová-Clarková a především Mutolaová. V jednom z nejúchvatnějších závodů sedmého mistrovství světa však bílý dres Ludmily Formanové v dramatickém finiši přeťal cílovou čáru jako první! Zaskočená vítězka tomu dlouho nemohla uvěřit.
Olympiáda v Sydney Lídě naopak ukázala odvrácenou tvář vrcholového sportu. Úřadující mistryně světa nastoupila do rozběhu, ze kterého musela odstoupit pro nesnesitelné bolesti kotníku. Od té doby Lídu provázejí vleklé zdravotní patálie, dlouhodobě ji vyřadila vyhřezlá ploténka, posunutá o téměř 2 centimetry. Radostné události se však rodačka ze Žlebů dočkala na podzim roku 2005, když se stala maminkou malého Péti, který dostal jméno po svém otci.
V roce 2006 se po mateřské přestávce vrátila svěřenkyně Jarmily Kratochvílové k atletice. Přestože se v této sezoně dostala na čtvrtce na třetí místo průběžných tabulek časem 54.32 s a na půlce na druhé místo časem 2:04.22, zdravotní problémy strápily Ludmilu i nadále a se svými výkony nebyla spokojená.
Do halové sezony 2007 vstoupila Ludmila s většími ambicemi, ale nedařilo se jí bohužel opět vinou zranění a zdravotních komplikací ani tentokrát. Po skončení halové sezony vážně uvažovala o definitivním ukončení sportovní a skutečně se tak rozhodla. Dne 2. května 2007 oznámila svůj záměr médiím: "Důvody jsou dva. Častá zranění, se kterými se atletika na vrcholové úrovni dělat nedá. Druhým důvodem je pak můj syn Péťa, kterému se chci plně věnovat."
S atletikou kontakt neztratila ani po ukončení své kariéry a krom jiného se stala patronkou Štafetového poháru, jehož první ročník se uskutečnil v roce 2014.