Lukáš Melich
Rodák z Jilemnice Lukáš Melich začínal s atletikou ve svých čtrnácti letech v Turnově pod vedením svého strýce Dušana Krále. Jeho specializací se stalo záhy kladivo. Na mezinárodní scénu s ním vstoupil v juniorském věku, když reprezentoval v roce 1998 na světovém šampionátu do 19 let ve francouzském Annecy a skončil tu desátý. V následující sezoně (1999) bral v evropské konkurenci páté místo v lotyšské Rize. Mládežnickou etapu pak završil při ME „22dvacetiletých“ 2001 v Amsterdamu 11. příčkou, už jako atlet pražské Dukly. Na vrcholnou akci mezi dospělými si musel počkat pět let, pomineme-li armádní MS 2002 (7.) či univerziádu v Tegu 2003 (4.).
A svou premiéru při mistrovství světa v Helsinkách 2005 zvládl, byť mezi nejlepších dvanáct nepostoupil o metr a půl. „Říkal jsem si, že kdyby se to nepovedlo, tak mám výmluvu,“ smál se tehdy svěřenec Pavla Sedláčka, který hodil 74.53 m a skončil čtrnáctý. Rok na to (2006) měl Lukáš při evropském šampionátu vyšší ambice. Tentokrát hodil nejlépe 73.77, a obsadil 15. pozici, na boj o medaile chyběl necelý metr. „Štve mě to, do finále jsem určitě chtěl. Na postup přitom stačilo relativně málo. Selhala mi ale technika ve 3. a 4. otočce,,“ litoval.
Na mistrovství světa do Ósaky 2007 se neprobojoval – 4. místo bral na světových armádních hrách v indickém Hajdarábádu – a v sezoně se dostal nejdále na 74.74. Atmosféru olympijských her zažil poprvé v Pekingu 2008, ani napotřetí bitvu o finále nezvládl, hodil jen 70.56 metru a skončil hluboko v poli poražených.
Na den přesně rok poté (15.8.) jej čekala kvalifikace světového šampionátu v Berlíně 2009 a rostoucí forma před MS naznačovala, že by to tentokrát mohlo vyjít. Bohužel, nestalo se a 74.47 nestačilo o metr. „Určitě jsem měl na mnohem víc. Vše bylo dobře, až do posledního hodu v rozcvičování. Oba dva z něj by mi stačily na postup. V závodě to bylo asi velké chtění. Myslel jsem, že i když hodím 'prase', bude to 75 a půl postoupím. Podmínky byly perfektní,“ nevymlouval se na nic svěřenec Dušana Krále, opět na MS 14.
Na sezony 2010 a 2011 by asi Lukáš kvůli potížím se zády raději zapomněl. V té první, která patřila Evropě v Barceloně, poslal sedmikilové náčiní nejdále na mítinku v Řecku (73.24). V následujícím roce s MS v Tegu to bylo jen o málo lepší, nejlépe si počínal hned zkraje sezony v Lovosicích (75.40), čemuž se přiblížil již jen jednou v Pacově.
Do roku 2012 se dvěma vrcholy vstoupil zcela jinak: dějištěm se staly Lukášovy oblíbené Lovosice, výsledkem byl po sedmi letech vylepšený osobní rekord na 79.44. Slibný květen a červen se však nepodařilo proměnit na mistrovství Evropy, v Helsinkách z toho byl slabý výkon, pod 70 metrů.
Zklamání si plně vynahradil v Londýně, kde nejprve překonal kvalifikační nezdary postupem z devátého místa (75.88). Ve finále přidal nějaké ty centimetry a výkonem ze třetí série 77.17 m vybojoval šesté místo, v tu chvíli druhý nejlepší výsledek na olympiádě v historii českého kladiva. „Kdyby mi někdo před soutěží řekl, že budu šestý, tak se mu nejspíš budu smát. Dneska všechno vyšlo, dobrý první pokus, jsem rád, že se mi podařilo vylepšit dojem po Helsinkách.“ prohlásil po závodě vrhač, kterému se vyplatilo, že po Evropě oslovil psychologa, který mu pomohl přenést se přes dosavadní neúspěchy na mezinárodním poli. Tentokrát Melich dokonce sahal po medaili „Vždy je navíc, ale to jsou jen kdyby,“ mávl rukou.
Sezóna 2013 přinesla Lukášovi první velkou medaili. Výkony již na jaře naznačovaly, že by o ni na MS mohl bojovat. Do Moskvy přijel dobře připraven, fyzicky i psychicky. Jedním hodem zvládl kvalifikaci a nerozhodil jej pokažený první pokus ve finále. Nevzdal se ale a hodem z třetí série si řekl o bronz. "Do posledního pokusu Kozmuse jsem neměl nic jistého," řekl na adresu zkušeného Slovince, jenž nakonec skončil čtvrtý. "Bylo tam pár zkušenějších borců, do poslední chvíle jsem se soustředil a počítal s tím, že mě eventuálně někdo přehodí," uvedl k závodu. "Když si člověk jde za svým cílem, tak tu šanci dřív nebo později dostane. Záleží, jak se s tím v ten okamžik popere. Já jsem šanci měl a proměnil ji," shrnul. Třetí místo bral Melich v celosezónním kladivářském seriálu IAAF i anketě Atlet roku.
Rok 2014 nebyl pro Lukáše zdaleka tak úspěšný jako ten předchozí. Svěřenec Dušana Krále se ne a ne sladit s technikou a tomu odpovídaly i kratší hody a zákonitě i slabší umístění na prestižních akcích. Maximum sezony si vytvořil hned v prvním závodě, na mítinku v Halle hodil 75.89 m. Kvalifikace na ME v Curychu mu vůbec nevyšla, takže o medaile se soutěžilo bez jeho přímé účasti.
Velmi podobně dopadla i sezóna 2015. Lukáš měl na začátku sezóny tréninkové manko, ale ani později se do závodní pohody nedostal a jeho nejdelší výkon v sezóně měřil 76.21. Na MS v Pekingu skončil v kvalifikaci, na celkovém 20. místě.
Nejlepší výkon sezóny 2016 předvedl hned v jejím úvodu, když na Zlaté tretře v Ostravě jeho kladivo dolétlo na 75.97. Oba letní vrcholy pak nedopadly podle jeho představ. Na mistrovství Evropy skončila jeho cesta v kvalifikaci a obsadil celkové devatenácté místo. Mezi elitní dvanáctku se neprobil ani na olympijských hrách, kde byl patnáctý.
