Nikola Brejchová
Rodačka ze Zlína Nikola Brejchová, za svobodna Tomečková, začala se sportem jako lyžařka. K atletice se dostala v roce 1984. Mezi její nejcennější kovy této oštěpařky patří stříbra z MEJ 1991 a Univerziády 2001. Těsně za bednou zůstala na MS 2001 i 2007, a také v olympijském finále v Aténách 2004.
Kromě roku 1994 a 2003 reprezentovala naši vlast každý rok na nějaké velké mezinárodní akci. Po již zmíněné premiéře na MEJ 1991, odkud si přivezla stříbro, to byl o rok později světový juniorský šampionát a o rok později opět juniorská Evropa. Tam obsadila páté místo.
Následovala série účastí v kvalifikacích, včetně olympiády 1996, ale v roce 2000 se na OH v Sydney dokázala dostat na osmé místo. Do finále postoupila z dvanáctého místa za 58.69 m a ani tomu nechtěla věřit. Za hody 61.30 a 62.10 se však nemusí vůbec stydět. "Pere se s technikou, otevírá se, má krátký zátah, málo využívá nohy," neodpustila si pár poznámek v časopise ATLETIKA Dana Zátopková.
V Aténách na OH byla Brejchová čtvrtá. V poločase soutěže byla ještě druhá hodem 64.23, ale to vydrželo jen do páté série. Do životního pokusu se strefila Němka Neriusová a po ní ještě Řekyně Manjaniová. "S Marcelou (Pilařovou, trenérkou) udělaly velký kus práce a k tomu jim moc a moc gratuluju," řekla Dana Zátopková.
V prosinci 2005 se Nikole narodila dcera Valerie. K atletice se Brejchová vrátila na Zlaté tretře 2006. A po návratu z mateřské dovolené splnila limit na ME do Göteborgu hned prvním pokusem - 62.08 metrů. Pak se však zlepšila na 65.26! Bohužel se však omluvila kvůli zranění úponu na ruce a ME 2006 musela vynechat.
Vstup do roku 2007 neměla zrovna nejlepší, když na Zlaté tretře hodila 57 metrů, přemýšlela, jestli sezonu nezabalí. Rozhodla se však pokračovat, na mítinku v Madridu hodila 61.92 metrů a splnila limit IAAF pro svůj šestý světový šampionát v kariéře. Na mistrovství světa skončila Brejchová čtvrtá, stejně jako tomu bylo na MS v Edmontonu i na olympiádě v Aténách. A aby toho nebylo málo, opět jí přehodila Steffi Neriusová. "Však jsem také za ní po soutěži přišla a řekla jí, že je moje noční můra. Omlouvala se mi," líčila s trpkým úsměvem Brejchová.
Žena "čtvrtých míst" se s vrcholovou atletikou rozloučila v olympijském roce 2008. Na svou čtvrtou (jak příznačné) olympiádu však již neodcestovala. Zdravotní komplikace vedly hned v úvodu sezóny ke ztrátě motivace a Nikola se rozhodla věnovat se nyní plně dceři Valerii. Závodní adieu dala vítězstvím na MČR družstev v Třebíči. „Nostalgii jsem si odbyla už včera, kdy byla i nějaká ta slzička. Při vstupu na stadion to na mě docela padlo. Je jednoduché říct, že člověk končí, ale když to doopravdy přijde... Docela mě to vzalo. Tady už to bylo přeci jen trochu jiné. Většina holek je mladých a moc je neznám, na druhou stranu není špatné vidět, že tu jsou nějaké nástupkyně,“ přiznala 34letá závodnice. O tom, že by své rozhodnutí skončit později přehodnotila, nechtěla ani slyšet. „Není to nějaký náhlý popud, že bych se třeba špatně vyspala. Dumala jsem nad tím týdny a je to definitivní.“
Oficiální vale pak dala v prosinci na setkání s novináři, manažery a sponzory. „Asi mám nejvíc brambor, co kdo české atletice přinesl. To se hned tak někomu nepovede,“ komentovala s úsměvem fakt, že na velkých soutěžích zůstala třikrát těsně pod stupni vítězů. Celkově se však na věc dívala velmi střízlivě. „Žádná medaile nevyrovná to, že jsem se dočkala dítěte, poté co to dvakrát nevyšlo. Sportovní štěstí jsem měla v tom, že jsem se vždy dokázala vrátit. Pokud jde o medaile, asi to tak mělo být,“ pokrčila v rozpacích rameny atletka, která by snad mohla v budoucnu pečovat o mladé naděje české atletiky, podobně jako dříve její trenérka Pilařová.
Čtyři roky a 16 dní po dcerce Valerii, tedy 29. 12. 2009 přibyl do rodiny syn Patrik. Jeho míry: 3.97 kg a 52 cm, zatímco jeho sestra měla při narození 13. 12. 2005 4.13 a 55.