Olga Fikotová
Jedna z nejpohlednějších olympijských vítězek Olga Fikotová se narodila 13. 11. 1932 v Praze. Vyrůstala a začínala se sportem v Tatranu Libuš. Byla velkým sportovním talentem. Pro atletiku objevil nadějnou košíkářku a volejbalistku tehdejší diskařský rekordman Zdeněk Čihák. Přivedl si krásnou přítelkyni na diskařský plácek Rudé Hvězdy do Stromovky, do míst vedle nové haly Olympu. To bylo v roce 1954. Cílem však bylo také studium medicíny. Hned při prvním tréninku snadno přehodila hranici 33 m. O krásnou diskařku se začal zajímat i tehdejší šéftrenér atletiky Zbyněk Příhoda, jeden z našich nejschopnějších trenérů.
Již o rok později vyhrála mistrovství ČSR a za další rok opět domácí mistrovství, a dokonce OH v Melbourne. I když byly u nás tehdy výborné diskařky Mertová a Vobořilová, přehodila právě Fikotová jako naše první atletka hranici 50 m. Celkem se zapsala třikrát do našich rekordních listin, naposledy výkonem 53,69 m, kterým vyhrála OH v Melbourne. ČSR reprezentovala v pěti utkáních, z toho čtyři vyhrála. To už byla studentkou lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
V Austrálii se do krásné diskařky zamiloval na první pohled Harold Connolly, vítěz soutěže kladivářů, později sedminásobný světový rekordman a devítinásobný mistr USA. Jako první přehodil hranici 70 m. Díky cílevědomosti obou atletů i manželů Zátopkových se konala za rok v Praze svatba. O milencích, mezi které spadla ,,železná opona“, psal tehdy celý svět. A jak to viděl jeden z hlavních "dohazovačů" Emil Zátopek? „Že to byla láska na první pohled, věděli všichni už v Austrálii. Však také naše vedení dělalo všechno proto, aby se Olina s Haroldem po ukončení soutěží už nepotkali. Ale Harold byl vytrvalej. Za pár měsíců přijel do Prahy. Olina ho nakvartýrovala k nám do bytu. Harold měl však vízum jen na pět dnů. Mně bylo jasné, že za tu dobu svatbu nestihnou. Dana mě však vyslala na ministerstvo zahraničí za ministrem Davidem. Místo něj mě přijal nějaký náměstek. Snažil jsem se mu všechno vysvětlit, ale byla to komedie za všechny prachy. Výsledkem bylo rozhodnutí soudruha náměstka: Neexistuje, aby se vzali! Harold tedy odletěl do Vídně, ale hned se nabídl Polákům, že přijede na tréninkový seminář. Vzal to přes Prahu a na letišti zjistila medička Fikotová, že pan Connolly má ,,strašnou horečku“ a nemůže dál letět. Abych to zkrátil. Nakonec se oba za velkého jásotu delegátů a zděšení zainteresovaného předsednictva objevili na sjezdu ČSTV. Harold u nás spal, a tak jsem v tom lítal. Šel jsem to vysvětlit prezidentu Zápotockému. Ten už věděl, o co jde a pochopil, že by Olina emigrovala při první příležitosti. A držet olympijskou vítězku jen doma také nešlo. Tak dal svolení. Byli jsme na svatbě s Danou jako svědkové.“ Po svatbě odletěli novomanželé do Bostonu. Harold byl učitelem angličtiny. Olga chtěla dál studovat medicínu, ale vzdala to po pár měsících. Pro cizinku to bylo strašně těžké. Házela však dál diskem. Osobní rekord má z roku 1972 (57,60). Startovala ještě na OH 1960 (7.), 1964 (12.) a 1968 (8.). V roce 1972 se už nekvalifikovala do týmu USA, ale byla jen symbolickou kapitánkou a odnesla vlajku USA. Olga chtěla ještě závodit za ČSR v Římě v roce 1960, ale naši funkcionáři neměli zájem. Více startů na OH má z diskařek jen Rumunka Manoliuová.
Connollyovi měli čtyři děti. Nejstarší Marek se narodil v USA. Potom odjela rodina do Finska a tam se narodili James a Merja. Po návratu se Connollyovi usadili v Kalifornii. Jejich čtvrtým potomkem je Nina. Nejstarší Marek se snažil o dráhu profesionálního boxera, žil v San Diegu. James dosáhl největších atletických úspěchů. Byl druhý v desetiboji na Univerziádě v roce 1987 se ziskem 8123 body. Po zlomení lýtkové kosti a dalších problémech s ramenem se věnoval počítačové expertize v geografii. V roce 1995 se ještě dostal v USA na šesté místo mezi oštěpaři. Merja, což je finsky Marie, hrála profesionálně volejbal v Itálii a byla vyhlášena nejlepší hráčkou roku (1988). Později učila v USA na prestižní Cornellově univerzitě. Nejmladší Nina byla gymnastickým talentem. Prý se moc líbila i Věře Čáslavské. Po pádu z bradel se však gymnastiky zřekla a udělala z Olgy babičku.
Olga se později s Haroldem rozvedla, žije nyní sama v Culver City a je sociální pracovnicí. I po šedesátce si ještě ráda zahrála volejbal, ale nejmilejším koníčkem byl pro ni malý vnuk. Do Čech se Olga již nikdy nevrátila, ani po roce 1989. Jako první z Connollyů navštívil zemi své matky James v roce 1994.
František Macák - (výňatek z knihy „Sto let královny“)