Pavla Rybová
Tyčkařka Pavla Rybová (roz. Hamáčková) z Chomutova patří co do výkonnosti mezi světové tyčkařky. Svěřenkyně trenéra Boleslava Patery byla několik let českou rekordmankou a patří mezi nejlepší skokanky v ČR této mladé disciplíny. Halová mistryně Evropy 2000 a světa 2001 začínala původně v roce 1983 jako gymnastka. Od roku 1993 trénovala atletiku v Jablonci nad Nisou a od roku 1998 přešla do pražské Dukly.
Prvním reprezentačním startem bylo pro Pavlu mistrovství Evropy juniorů v roce 1997, kde obsadila páté místo. O rok později pak následovalo již mistrovstí Evropy mužů a žen, kde skončila Rybová (tehdy ještě Hamáčková) ve finále dvanáctá.
V roce 1999 zvládla Pavla tři reprezentační akce. Z 20. Světové univerziády na Mallorce přivezla svojí první velkou medaili a hned to bylo zlato. Kvalifikací i finálem procházela suverénně, velkým soupeřem jí byl ale vítr: "Hlavně, že jsem nezpanikařila, neměnila rozběh ani tvrdost tyčí," řekla pro časopis ATLETIKA. Vyhrála za 425 centimetrů. Tentýž rok následovalo ME dvaadvacítek v Göteborgu a smutný závod, kdy vítr a ostré slunce znamenaly pro Hamáčkovou jen 7. místo. Tyčkařka to tehdy obrečela, ale již se připravovala na třetí velkou akci - mistrovství světa v Seville. Na svém prvním světovém šampionátu brala za 440 cm (v novém osobním rekordu) šesté místo. "V konci jsem už neměla sil na rozdávání. Příště musím v tak důležitém závodě začít skákat na vyšších výškách," nechala se slyšet Hamáčková.
Halové mistrovství Evropy v Gentu 2000 ozdobila Hamáčková zlatem! K postupu do finále stačilo nakonec jen 420 cm, přestože limit ležel na hranici 435 cm. Hamáčková skočila 430. Ve finále tuto výšku zopakovala až napotřetí a drama zopakovala i na výšce 440, kterou také překonala až na poslední pokus. V závodě, kdy tehdy ještě juniorka Jelena Isinbajeová skončila sedmá za 405 cm, Hamáčková zvládla nejvíc ze všech soupeřek. "Zlato je zlato, ale bylo to trápení! V kvalifikaci jsem skákala líp technicky, ve finále mi chyběl předodrazový rytmus." Mnozí čekali zopakkování báječného výsledku také v Sydney, ale olympiáda v kulatém roce 2000 se Hamáčkové vůbec nevyvedla. Neprošla kvalifikací, když jí zradila výška 425 centimetrů.
Báječný úspěch z HME 2000 dokázala Hamáčková zopakovat také o rok později na světovém šampionátu. Ten se konal v portugalské metropoli a česká výprava dosáhla dvou zlatých medailí, z nichž o jednu se postarala v novém českém rekordu právě Hamáčková. A to hned dvakrát, když v soutěži vystoupala nejprve na 451 a pak na vítězných 456 centimetrů. "Trenér opravdu dobře načasoval dlouhé rozcvičení. Nejlépe jsem si vychutnala pokus na 451, ten jsem kontrolovala. Na 456 v tom byla euforie, nebylo to optimum, ale také žádná hrubka." V letní sezoně čekalo na Hamáčkovu VIII. MS v Edmontonu. Bezpečně prošla kvalifikací, kdy zvládla 4.35 metru, ve finále předvedla 445 cm, což znamenalo osmé místo.
V roce 2002 reprezentovala (a přivezla body za šesté místo) na halovém mistrovství Evropy, v roce 2004 obsadila 11. příčku na olympiádě v Aténách. V roce 2005 absolvovala opět dvě velké akce. V halové sezoně evropský šampionát pod střechou v Madridu, kde skončila šestá, v létě pak mistrovství světa v Helsinkách. A tam získala bronz za 450 cm. "Moc si to užívám, beru to jako zadostiučinění," upozornila Hamáčková, která se před olympiádou v Aténách dva roky potýkala se zraněním achillovky a dokonce uvažovala o konci kariéry. S medailí prý vůbec nepočítala. "Vsadili jste si na mě? Ne? To jste době udělali," smála se v dobrém rozmaru na novináře. "Když jsem skočila 450, věděla jsem, že mě to posune dopředu. Ale vůbec jsem se nestresovala, jestli to bude medaile," uvedla.
V sezoně 2006 se jí nedařilo podle vlastních představ ani na HMS v Moskvě, ani ve švédském Göteborgu, který hostil evropský šampionát. Do sezony 2007 však vstoupila famózně, což dokazuje i dvakrát překonaný národní rekord. Rekordní zápisy v hale zahájila Pavla Rybová posunem z vlastních 457 cm (2003, Postupim) na 461 cm ve Valencii. Čtyři dny poté opět posun v Bydhošti na 464, ale o 3 hodiny později ji v Praze překonala Kateřina Baďurová na 465 cm! Pavla (od září 2006 již Rybová) však neměla důvod ke zlobě. Obě tyčkařky přiznaly, že vzájemné hecování může ze sportovního hlediska jen a jen prospět. Halovou formu potvrdila Pavla na HME v Birminghamu 4. místem (458 cm). Rybová si po závodě stěžovala na minutový limit, který mají atletky na svůj pokus a na jeho brzké spouštění rozhodčími. "Dalo se skočit výš. Myslím, že mě regulérně rozhodčí a současná pravidla připravili o medaili, nebo aspoň o možnost o ni bojovat," prohlásila rozčileně před novináři. V letní sezoně se výkony Pavly Rybové ztrácely ve stínu stále lepších českých rekordů Kateřiny Baďurové. Na světovém šampionátu v Ósace se Rybová nekvalifikovala do finále.
V úvodu halové sezony 2008 se trochu hledala, pak ale zdolala limit a vše z ní spadlo. Pohoda jí pomohla i ve vypjatých chvílích finále HMS. Měla problémy hned na své základní výšce a 430 cm překonala až napotřetí. Dvakrát pak marně atakovala i 445 cm a vyšel jí taktický tah s odložením zbývajícího pokusu na 450 cm. Dalších pět centimetrů už nepřidala. "Bylo by asi špatné říct, že jsem něco pokazila. Kdyby se závod vyvíjel opravdu ideálně a já třeba nezakládala až na třetí pokus, mohla jsem si třeba vylepšit sezonní maximum na 460." To by ale dle jejích slov stejně na místění nic neměnilo. "Všechny soupeřky, co mne porazily, jsou v této sezoně o parník dále. Porazila jsem papírově ty slabší soupeřky, takže to je asi tak, jak to mělo být...," zhodnotila své vystoupení ve Valencii svěřenkyně Boleslava Patery.
Začátkem května přišla ale od Pavly Rybové zpráva z jiného soudku. Bývalá halová mistryně světa a Evropy a bronzová tyčkařka z MS pod otevřeným nebem v Helsinkách čeká dítě, a proto se nezúčastní olympijských her, na které má splněný limit. Další sportovní budoucnost zatím nechává atletka otevřenou. „Je předčasné to řešit. Nevím, do čeho jdu. Rozhodně ale nechci teď končit kariéru,“ říká bývalá halová mistryně světa a Evropy a bronzová tyčkařka z MS 2005. Vzápětí nicméně dodává: „ovšem pokud se za rok bude skákat 510 centimetrů, tak by to asi už nemělo cenu“. Dodejme, že ve středu 3. prosince přivedla sice ne bez komplikací, ale zdravého syna Jiřího a na adresu "další kariéra" vzkázala: „Dva dny po operaci mám úplně jiné myšlenky než na skákání o tyči.“
Ovšem atletika se do mysli Pavly vrátila velice rychle. Na jaře 2009 začala velmi rychle zlepšovat své poporodní maximum a sezonu zakončila s velmi solidním výkonem 420 cm, za nějž získala bronz na MČR. V hale 2010 pak po splnění limitu ohlásila, že Dauhá bude jejím posledním závodem. „Dala jsem si cíl skočit těch 450. A když se povede, ráda bych si z MS odvezla nějaký pěkný výsledek. Ať už se však stane cokoli, po hale definitivně končím,“ prohlásila v únoru. Splnit cíl výkonnostní ani výsledkový se jí na březnovém HMS už nepodařilo, to ale nic nemění na tom, že v Pavla Rybové odešla jedna z nejvýraznějších postav české atletiky v prvním desetiletí 21. století.
S koncem kariéry to však nebyla tak úplně pravda. V roce 2013 se Pavla vrátila do sektoru a v posledním závodě sezony už zvládla 390 cm.