Tomáš Janků
Výškař Tomáš Janků patřil mezi stálice českého reprezentačního týmu. Dokonce býval označován za jeho neoficiálního kapitána, už mnohokrát dokázal stmelit kolektiv a vytvořit příznivou atmosféru. V roli vůdce vystupoval i v dresu Dukly Praha. Rád se sází a hecuje se svými kolegy. V sezoně 2003 mu přibyl na domácí scéně nový soupeř i kamarád Jaroslav Bába, který se záhy stal terčem Tomášových milých žertů. „Jedním z cílů pro mě bylo porazit Jardu Bábu,“ prozradil s úsměvem po úspěšném vystoupení českých výškařů na halovém MS 2003, kde Janků obsadil šesté místo.
Závodník velkých soutěží
Ze svých dosavadních účastí na evropských a světových šampionátech či olympijských hrách Janků většinou prošel do finále, což je v obvykle vyrovnané a široké výškařské špičce cenná bilance. Bronzovou medaili získal v roce 1998 na halovém mistrovství Evropy a o pět let dříve evropském šampionátu juniorů. Mezi seniory debutoval rovnou na olympijských hrách. V Atlantě 1996 obsadil čtrnáctou pozici.
Na mistrovství světa bez tretry
Na mistrovství světa v Paříži 2003 v kvalifikaci překonal napoprvé 2.25 m, ale postupová laťka ve výšce 2.27 m už byla nad jeho síly. Ve třetí sérii pokusů vsadil na jednu kartu, resp. tretru a snažil se vrátit do hry s vyzutou pravou tretrou. „Poslední pokus na 227 jsem zkoušel bez tretry, občas se mi bez ní skáče líp. Prostě jsem už zkoušel všechno možný,“ vysvětlil Janků. V součtu obou kvalifikačních skupin osmadvacetiletý borec skončil celkově patnáctý. „Kdybych v sezoně skákal nějak extra, tak by mě to mrzelo víc. Ale tento výsledek je odrazem celé mojí sezony,“ přiznal po závodě na Stade de France.
Životní úspěch přišel po třicítce
K největšímu životnímu úspěchu patří stříbrná medaile z mistrovství Evropy v Göteborgu v roce 2006. Janků ji vybojoval díky novému osobnímu maximu 234 centimetrů. Kvalitní finálovou soutěž vyhrál v rekordu šampionátu 236 cm Rus Andrej Silnov, třetí skončil švédský favorit a úřadující olympijský vítěz Stefan Holm. Janků získal cenný kov na kontinentálním šampionátu jako první český výškař od roku 1974, kdy byl v Římě bronzový Vladimír Malý. Dosud měl Janků osobní rekord 233 cm z roku 2004, ale na ME 2006 na druhý pokus zdolal laťku o centimetr vyšší.
Finále prý absolvoval v naprostém transu. "Moc si toho nepamatuji, vnímal jsem jen do 230, pak jsem se vždy probudil až na doskočišti," řekl novinářům výškař pražské Dukly. Při prvním nezdařeném pokusu na 230 centimetrech ho chytila křeč do lýtka. "Pak jsem skákal na riziko s tím, že se to buď utrhne, nebo to vyjde," uvedl. Na 236 centimetrech Janků dvakrát neuspěl, a když zůstal v soutěži sám se Silnovem, který procházel finále naprosto čistě, nechal si jeden pokus na 238. Nakonec se na této výšce o skok kvůli zdravotní indispozici ani nepokusil a pouze podběhl pod laťkou na žíněnku.
Před svým životním úspěchem v Göteborgu hrozilo Tomášovi propuštění z armádních služeb, pokud by zůstal pouze v kvalifikaci. Po finálovém závodě však obdržel od svého nadřízeného SMSku, ve které stálo: "Splněno. Překonáno!" Z Tomáše se tak rázem stal adept na povýšení. V roce 2006 se Janků nominoval také do evropského týmu pro Světový pohár v řeckých Aténách, kde svoji disciplínu vyhrál. Veleúspěšnou sezonu zakončil exhibičním závodem v Ostravě, kde se pokousel o své nové maximum 2.35 m. "Druhý pokus nebyl vůbec špatný. Díval jsem se na to na videu a laťka spadla, až když jsem ležel na doskočišti," zalitoval Janků.
Tomáš Janků pokračoval ve skvělých výkonech také v halové sezoně 2007. Několikrát se přenesl přes hranici 230 cm a v Brně vyrovnal svůj osobní rekord z dráhy 234 centimetrů. Na HME prošel kvalifikací s jedinou opravou z prvního místa, ale ve finále jej chytla bolest ve stehně a musel ze soutěže odstoupit. Přesto obsadil 4. místo za 225 cm. Na mistrovství světa v tomtéž roce obsadil ve finále 5. příčku za 230 centimetrů. "V danou chvíli jsem měl pouze na 230 a na víc ne. Jako jsem měl štěstí v Göteborgu, tak teď mi trošku chybělo. Stačil jeden skok, na kterém bych se chytil. Ale nepřišel a tak to prostě je," mluvil o svém nejlepším výsledku na světovém šampionátu. Že na medaili bylo třeba skočit 235 cm ho vůbec nepřekvapilo. "Kamkoliv přijedu, skáčou se "řachy", soutěž jako v Helsinkách, kde stačilo relativně málo prostě nepotkám. S tím už jsem smířený," komentoval s úsměvem. Páté místo na MS mu mimo jiné zajistilo i stejné místo v anketě ATLET ROKU 2007.
V roce 2008 se rozhodl Tomáš ukončit svou bohatou kariéru. Po zdravotních peripetiích v hale, kdy se mu nepodařilo nominovat na HMS, na jaře bez problémů limit zdolal a mohl vyrazit na své třetí OH. Spolu s kamarádem Jardou Bábou se dostal v pohodě i do finále. Oba čeští výškaři zde postupovali od základní výšky 215 do 225 bez zaváhání, Jarda zdolal napoprvé i 229 cm, Tomáš musel jednou opravovat. Na 232 chybovali oba Češi a vzhledem k vývoji soutěži se rozhodli nechat si druhý pokus na 234. Zde se nezdar našich opakoval, Janků zde absolvoval i svou poslední šanci, ale nadějný pokus nevyšel. Bába pokračoval ve zvyšování a třetí ránu si nechal na 236, čímž by o 6 cm vylepšil osobák po těžkém zranění, ani on si nepočínal špatně, ale laťka spadla i v jeho případě.
"Bojovali jsme na sto procent, riskovali jsme, neskákali špatně. Dali jsme do toho, co v nás bylo. Bohužel byli lepší borci, ale můžeme odcházet se ctí," řekl novinářům Janků. Pro něj to byl nejen poslední olympijský závod. "Tahle letní sezona je pro mě totiž poslední," rozhodl se po svém nejlepším olympijském vystoupení v kariéře. "V halové sezoně se rozloučím," dodal trochu překvapivě třiatřicetiletý vicemistr Evropy, ovšem do větru nemluvil. Slova potvrdil mimo jiné i při předávání šestého místa v anketě Atlet roku.
Jak řekl, udělal. Naposledy skákal závodně v Čejkovicích a Valašském Meziříčí o březnovém víkendu po HME 2009, jehož se nezúčastnil. Jak přiznal v rozhovorech, byť se cítil fyzicky dobře, hlava mu vypla a psychicky končil mnohem dříve, než by mu dovolilo tělo. Přestože jeho maximum bylo 220 cm, na mistrovství ČR atakoval docela nadějně limit. Rozloučila se jedna z velkých osobností české atletiky.
Aktivní kariéře dal Tomáš vale, ne však atletice jako takové. Původně vyhlásil ambici stát se místopředsedou ČAS, nakonec se však do voleb při dubnové valné hromadě nepřihlásil. Posléze si jej však předseda ekonomické komise Jiří Topinka vybral jako člena svého týmu a Tomáš tak v období od 2009 zužitkovává pro svaz své ekonomické vzdělání.
V roce 2010 přišla dlouho očekávaná svatba s Kateřinou Baďurovou, své ano si řekli novomanželé Janků 11. září na zámku v Liblici na Mělnicku. 7. října 2011 se jim narodila dcera Ellen. V roce 2013 se Tomáš stal výkonným ředitelem HME v Praze 2015. Od května tohoto roku pak začal působit jako ředitel ČAS.
